Na výzkum parazitů i tělesných proporcí u legálně ulovených bobrů se zaměřili vědci z Mendelovy univerzity v Brně. V tuzemsku žije asi 15 tisíc bobrů. Bobr evropský je v ČR chráněný, smí se ale lovit v regionech, kde hospodářsky škodí, například v povodí Vltavy nebo v jižních Čechách. Na rozdíl od jiné zvěřiny se maso z ulovených bobrů většinou nekonzumuje. Vědci však zkoumali i jeho kvalitu. Praktickým výstupem výzkumu jsou i užitné vzory na klobásu a konzervu s přídavkem bobřího masa, díky kterým lze potenciálně problematické maso jíst bez zdravotních rizik.

Druhá největší populace bobrů žije na jihu Moravy

Podle údajů České zemědělské univerzity žije v Česku kolem patnácti tisíc bobrů. Největší populace je v Plzeňském kraji, na druhém místě je jižní Morava. Ročně se oficiálně odstřelí kolem padesáti bobrů. „V rámci České republiky je vymezená takzvaná zóna C. To je zhruba pětina státu, kde se na bobra nahlíží jako na nežádoucího a je nutné jej lovit. Pak existuje celkem 72 výjimek, kde je bobr loven,“ uvedl Ondřej Mikulka z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.

U odstřelených bobrů určovali biometrické parametry

Vědci při výzkumu dokumentovali všechna potenciální nebezpečí a získávali data ohledně jakostních parametrů masa. „Ulovené kusy jsme primárně brali na výzkum přítomnosti parazitů v trávicím traktu bobrů a biometrické charakteristiky – vážili jsme jedince, určovali pohlaví, měřili rozměry těla, abychom pochopili populační strukturu v jednotlivých oblastech. Výzkum masa byl další krok, který se nám nabídl. Když už je nutné chráněné druhy zabíjet, snažili jsme se tyto vzácné vzorky využít v co nejvíce oborech,“ popsal vědec.

Dřív se maso bobrů jedlo, teď ale lovcům chybí motivace

V minulosti se bobří maso tradičně jedlo, v současnosti k tomu lovci ale nemají moc velkou motivaci. „Samotné provedení lovu je totiž komplikované a myslivci nenesou odpovědnost za škody. Většina vydaných výjimek k odstřelu se tak často nevyužije, přestože se mnohdy jedná o vysoké riziko, například poškození hrází bobrem. Maso, které náleží konkrétnímu lovci, je tak vlastně jedinou motivací. A byli to právě lovci, kteří se na nás často obraceli s dotazem, zdali je bezpečné maso konzumovat,“ vysvětlil Mikulka.

V mase můžou být paraziti

Vzhledem tomu, že je zvíře z vodního prostředí, mohlo se při odlovu kontaminovat nebo ho v průběhu života mohli napadnout paraziti. Bobří konzerva i klobása představují způsob, jak v domácnosti lovce z potenciálně rizikové suroviny získat zdravotně nezávadnou potravinu. „V době, kdy člověk do jisté míry nahrazuje funkci predátora tím, že zvíře usmrtí, bere na sebe i morální odpovědnost za co největší využití jeho jatečného těla. Pak můžeme říci, že bobr neztratil život jen proto, aby skončil v černém pytli, ale jeho tělo se využilo jako jiná zvěřina,“ uvedl Miroslav Jůzl z Ústavu technologie potravin Agronomické fakulty MENDELU.

Ročně uloví několik desítek bobrů

Bobrů se uloví pouze několik desítek kusů za rok. „Po odlovu mohou být zlikvidováni pouze v souladu s legislativou, lovec může maso z uloveného kusu zkonzumovat v rámci své domácnosti, ale u chráněných živočichů nemůže uvádět na trh nebo obchodovat s jakoukoli částí zvířete,“ doplnil Jůzl.