Pokud by milovníci historie navštívili všech deset nejnáročnějších hradů v Jihomoravském kraji, zdolali by celkem 1098 výškových metrů. To je jako by vystoupali asi 366 pater a zdolali větší převýšení než při výstupu na Sněžku cestou z Obřího dolu z Pece pod Sněžkou. Jedničkou mezi nejnáročnějšími hrady se stal hrad Děvičky na Pálavě. Vystoupáte k němu 254 výškových metrů, tedy přes 84 pater. Druhý nejnáročnější je výstup na Nový hrad u Blanska, třetí potom na Templštejn. Ukázal to zajímavý turistický projekt Hradní index Kláštorná Kalcia. Výrobce minerálky o něm informoval v tiskové zprávě.

Letní výšlap na hrad je pěkná zabíračka

Letní výšlap na hrad může dát tělu zabrat, vždyť tyto památky se často tyčí na pořádných kopcích. Značka minerální vody Kláštorná Kalcia proto sestavila Hradní index, díky kterému je možné plánovat výlety na zajímavé hrady trochu jinak než obvykle – podle obtížnosti výstupu. Hrady, které stojí za návštěvu, vybral Josef Hložek z Katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

Kde si dáte nejvíc do těla?

Zajímavé hradní lokality nabízí i jižní Morava. Nejnáročnější hradní výstup patří hradu Děvičky. Na této náročné túře na vás čeká 254 výškových metrů a trasa dlouhá 2,4 kilometru. Hrad stojí na skalnatém výběžku Pálavy a v 16. století byl posílen kvůli tureckému obležení nedaleké Vídně. Osudným mu byl rok 1645, kdy byl vypleněn švédským vojskem.

Za Děvičkami skončil Nový hrad a Templštejn

Na druhém místě skončil Nový hrad u Blanska. Vystoupáte k němu 146 výškových metrů a ujdete 3,3 kilometru. V jádru hradu se vypíná pahorek s pozůstatky pravděpodobně obytné věže a v zadní části najdeme pozůstatky jádra paláce. Třetí místo v Hradním indexu Kláštorná Kalcia zaujal hrad Templštejn. Při zdolávání kopce, na kterém stojí, můžou turisté čekat stoupání 137 výškových metrů na trase dlouhé 2,8 kilometru. Hrad nad řekou Jihlavou vybudovali templáři v posledních desetiletích 13. století.

Kolik energie spálíte a jak regenerovat

Kláštorná Kalcia doplnila Hradní index vzorovým měřením. Při výstupu na zříceninu hradu Děvičky na turisticky vyhledávané Pálavě měřila energetický výdej tří figurantů s různými fyzickými dispozicemi a věkem. Sportovní lékařka Marie Skalská na základě naměřených hodnot poté určila orientační energetický výdej potřebný k výstupu na hrady zařazené v žebříčku. „Výdej energie závisí i na dalších parametrech, jako je hmotnost, doba výstupu, či aktuální fyzická kondice. Hodnoty jsou proto jen orientační. Pro každého ale platí, že po fyzickém výkonu tělo k regeneraci potřebuje minerály včetně vápníku – zejména v horkém letním počasí, kdy se víc potíme. Zvýšené námaze bychom tedy měli přizpůsobit i pitný režim jako přirozený způsob, jak vápník a další minerální látky doplnit,“ upozornila Skalská.