Dnešní Nedělní speciál se zaměří na vědce z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Ti budou ve spolupráci s půdoznalci posuzovat možnosti dočasného využití brownfieldů, nevyužívaných nemovitostí a areálů, zejména ve městě Brně před tím, než dané lokality budou finálně revitalizovány.
Vznikne tam Chytrá čtvrť
Ve finální podobě na místě vznikne například nová čtvrť. Dočasně by tam mohly vzniknout třeba zahrady, o které budou pečovat osoby znevýhodněné na trhu práce. Hodnotit budou vědci hlavně finanční aspekty tohoto způsobu využití. Nejdříve se zaměří na místo v západní části areálu brněnských Tepláren, kde vznikne Chytrá čtvrť Špitálka. Zjištění budou ale aplikovatelná i na další nejen brněnské brownfieldy. Poznatky ze založení a kultivace zahrad a zazelenění ploch bude možné využít i při pozdějším budování čtvrti.
Sociální zemědělství nebo ponechání půdy ladem?
„Hlavním cílem projektu je zjistit finanční potenciál navrhovaného systému rekultivace zanedbaných městských ploch. Jedná se o posouzení výhodnosti dočasného využití brownfieldů k sociálnímu zemědělství versus jejich ponechání ladem až do jejich finálního využití,“ uvedla Ladislava Issever Grochová z Ústavu ekonomie MENDELU.
Nasimulují finanční potenciál jednotlivých scénářů
V první fázi bude nutné analyzovat možnosti dočasného využití těchto zanedbaných lokalit k zakládání zahrad, o které by pečovaly osoby znevýhodněné na trhu práce. „Simulovat budeme finanční potenciál jednotlivých scénářů zakládání zahrad a péče o ně s ohledem na různé vlastnosti půdy využívané na brownfieldech. Výsledky potom bude možné aplikovat i v rámci finálního budování chytré čtvrti,“ nastínila vědkyně.
Klíčovou proměnnou bude možnost uložení biouhlu do půdy
Jednou z klíčových proměnných pro výpočet finančního potenciálu návrhu bude možnost uložení biouhlu do půdy. To může zlepšovat vlastnosti půdy a zároveň jde o nástroj sloužící k boji proti klimatické změně. „V našem případě se jedná o biouhel získaný z jinak velmi těžce zpracovatelného odpadu, což je jedna z výhod podporující cirkulární hospodářství. Bereme v potaz specifičnost půdy, proto je nutné provést analýzy různých vzorků půdy a zjistit jejich potenciál pro uložení biouhlu na brownfieldech,“ uvedla Issever Grochová.
Kompenzace za uhlík jako zdroj financování
Finanční kompenzace za uložený uhlík budou představovat jeden ze zdrojů financování návrhu. „Simulované scénáře nám poskytnou podklady pro zhodnocení možností částečného financování rekultivace městských ploch nejen ze systému uhlíkových kompenzací,“ popsala ekonomka. V rámci projektu vznikne webová aplikace, která bude sloužit městu k odhadu ekonomického potenciálu pro jednotlivé možnosti využití zvolené lokality. Konkrétní volba a realizace některého ze scénářů bude předmětem rozhodování uživatelů.
Spolupracují s městem
„Projekt cílí na podporu koncepce Smart Cities ve městě Brně tvořící udržitelné a klimaticky odolnější město se zvýšenou společenskou kohezí,“ dodala vědkyně. Univerzita na tříletém projektu spolupracuje s městem Brnem, které je aplikačním garantem.
