Městská část Brno-sever dnes zahájila třítýdenní průzkum ve svých základních a mateřských školách. Cílem anonymních dotazníků je zjistit, jaké jsou vztahy v kolektivu žáků a sboru zaměstnanců, podmínky vzdělávání i spokojenost s komunikací školy. Do šetření jsou zapojeni rodiče, zaměstnanci a děti od čtvrté třídy výš. Na základě výsledků plánuje radnice případné změny, řekl novinářům místostarosta Martin Glogar (KDU-ČSL).

Mapování začalo v ZŠ a MŠ Blažkova a MŠ Kohoutova, od příštího týdne se rozšíří na zbylých šest škol a deset školek. „V naší městské části tam dochází 4000 dětí, a když jsem dostal školství na starost a začal jednotlivá místa obcházet, uvědomil jsem si, že mám jen povrchní povědomí o jejich fungování. Chtěl jsem získat podrobnější data, abychom věděli, co pro školy dělat lépe,“ uvedl Glogar.

Série dotazníků pro jednotlivé skupiny vznikla ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Masarykovy univerzity

Kromě uzavřených otázek je možné připojit vlastní vzkaz škole a zřizovateli. Dotazy směřují na to, zda mají děti kamarády, zda je ve škole někdo, koho se bojí, nebo zda mají pocit, že je učivo smysluplné. Radnice se ptá také na vztahy mezi zaměstnanci i na spokojenost s komunikací školy. Podle Glogara by se dotazování s ohledem na věk mělo týkat asi 1800 dětí, u kterých očekává téměř stoprocentní návratnost. Větší obavy o zapojení má u rodičů, byť je škola i městská část informovala.

„Myslím si, že úspěšnost dětí ve škole bude vyšší, pokud se tam budou cítit bezpečně, zaměstnanci budou spokojeni a dobře bude fungovat komunikace s rodiči. K tomu nám poslouží právě mapování klimatu. Cílem není školy srovnávat, ale zjistit, v čem bychom je jako zřizovatel měli podpořit, a kde je prostor pro rozvoj. Doufáme, že inspirujeme i další městské části. Pokud se to osvědčí, tak bychom rádi dělali takové šetření pravidelně,“ dodal místostarosta.

V Brně-sever leží část sociálně vyloučené lokality přezdívané Bronx a v tamních školách jsou ve větší míře zastoupené romské děti

Na začátku školního roku měli v souvislosti s červnovou tragédií na Brněnské přehradě, kde zemřel mladý Rom, někteří rodiče obavy, aby nevznikaly potyčky mezi nimi a ukrajinskými dětmi. Z vraždy totiž státní zástupce obžaloval muže původem z Ukrajiny. Starosta Martin Maleček (Hnutí SOL) dnes uvedl, že žádné rozbroje nejsou. Navzdory tomu cítí potřebu tématu se věnovat.

„V souvislosti s nešťastnou událostí na přehradě se začalo mluvit o segregovaném školství a uvádí se, že na Brně-sever jsou tyto školy. Je třeba si definovat, co to segregace je. Pokud ji budeme chápat ve významu oddělení, rozdělení nebo vyloučení, tak si myslím, že žádné takové školy nemáme. Měli bychom o tom ale mluvit s neziskovými organizacemi, vedením Brna a dalšími aktéry, kteří to třeba vnímají jinak, a ptát se, zda lze nějak skladbu žáků změnit, zjistit, zda je něco špatně systémově. Vnímám, že je třeba otevřít dialog,“ dodal Maleček.