Opuštěné pozemky, domy či hrobky od ledna připadnou státu, upozorňuje ombudsman na změnu. Končí totiž desetileté přechodné období, kdy se o opuštěné nemovitosti mohli přihlásit majitelé. Kancelář ombudsmana o tom informovala na svém webu.
Pravidla se změnila v roce 2014 s novým občanským zákoníkem, místo obcím teď opuštěné nemovitosti připadají státu. Zároveň ale musel stát počkat deset let, než bylo možné nemovitost opravdu považovat za opuštěnou. Právě tato desetiletá ochranná lhůta s koncem roku uplyne. Pokud by nyní obec chtěla získat opuštěnou nemovitost do svého vlastnictví, musí ji nejprve zdokumentovat a poté protokolárně převzít do svého majetku. Především obce v pohraničí v této souvislosti podle kanceláře ombudsmana zjišťují, že si potřebují uspořádat i starší evidenci velmi specifického typu nemovitostí – začínají řešit vlastnictví opuštěných hrobek na svém území.
Na ombudsmana se v této souvislosti obrátili zástupci města v někdejších Sudetech s dotazem, jak mají nejen v souvislosti s novým občanským zákoníkem s opuštěnými hrobkami na svém území správně naložit.
Především kvůli poválečnému odsunu německých obyvatel totiž jde o osud několika set hrobek
„Obec musí v první řadě zjistit, kdy došlo k opuštění hrobky. Při určení vlastnictví se vždy postupuje podle pravidel platných v okamžiku opuštění věci,“ vysvětlil právník Marek Hanák, který se v Kanceláři ombudsmana věnuje oblasti pohřebnictví. Předpisy se od vzniku Československa několikrát změnily, je proto nutné každý případ posuzovat individuálně.
Německé hrobky opuštěné na konci druhé světové války mohou být ve vlastnictví státu, ale od října 2005 do konce roku 2013 platilo, že opuštěné věci připadaly do vlastnictví obce. Přitom může jít o architektonicky i historicky cenné stavby připomínající významné rodáky a osobnosti místního života. Tvoří nejen část dějin obce, ale mohou pro ni mít i praktický význam. „Hrobky může obec využít pro ukládání lidských ostatků například po sociálních pohřbech, nebo v případech, kdy si urnu nikdo nevyzvedne,“ doplnil Hanák. Proto je podle něj logické, aby si obce jako provozovatelé většiny veřejných pohřebišť hrobky ponechaly nebo se minimálně začaly zajímat, zda mají v pořádku jejich evidenci.
Obec by měla opuštěné hrobky zdokumentovat, vyfotit, zapsat do hřbitovní knihy, a následně protokolárně spolu s odborem majetku města oficiálně převzít do svého majetku
Pokud obec zjistí, že některé z hrobek připadly státu, může o ně požádat prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Případné spory o nabytí vlastnictví k opuštěným nemovitostem budou řešit civilní soudy.
