Umělou inteligenci (AI) použili loni v České republice častěji muži, mladší lidé a ti s vysokoškolským či vyšším odborným vzděláním. Vyplývá to ze studie vědců z brněnské Masarykovy univerzity, kteří zkoumali ochotu lidí používat umělou inteligenci k vyhledávání informací o zdraví a důvěru v ně. Vědci sbírali data loni v říjnu, zúčastnilo se 4775 respondentů ve věku 18 až 95 let. Univerzita o tom informovala na svém webu.

Chtěli nachytat umělou inteligenci při chybě

Výsledky ukázaly, že téměř třetina vzorku českých dospělých použila v uplynulém roce nějaký systém umělé inteligence, jako například ChatGPT či Bard. „Využívali jej k vyhledávání tipů na zdravé recepty, pro korekturu textů či pomoc s programováním. Rodiče například využívali ChatGPT ke generování pohádek pro své děti. Výjimkou přitom nebylo ani testování schopností a znalostí AI, kdy se lidé snažili systém nachytat při chybě,“ uvedla výzkumnice Natálie Terčová.

Nejvíc lidí se zajímalo o zdravou stravu

Asi třetina až polovina lidí, která použila v posledním roce AI, by byla ochotna ji použít k vyhledávání informací o zdraví v závislosti na typu informací. Nejvíce lidí, 48 procent, by použilo AI k vyhledávání informací o zdravém stravování, nejméně, 32 procent, pro diagnózu nemoci. „Jednou z možných příčin zdráhání se využití AI k vyhledávání informací o nemocech mohou být například obavy ohledně ochrany svého soukromí a citlivých zdravotních údajů,“ míní Terčová.

Umělé inteligenci nejvíc věřili mladí lidé

Výzkum dále ukázal, že byť lidé využívají AI k vyhledávání informací, neznamená to automaticky důvěru v ně. Doporučením poskytnutým umělou inteligencí věří 15 procent žen a 17 procent mužů s předchozí zkušeností s AI. Důvěra v doporučení poskytnuté umělou inteligencí byla nejvyšší u lidí v nejmladší věkové kategorii, 18 až 29 let, a to jak u uživatelů, tak neuživatelů AI, a klesala s věkem.

Soustředili se na kladné stránky využívání AI

„Soustředili jsme se na pozitivní stránky využívání umělé inteligence v kontextu zdraví, záměrně jsme se nezabývali možnými riziky. Poměrně nízká důvěra ve zdravotní informace poskytované AI nicméně taktéž upozorňuje na možná rizika, kterým je mimo jiné aktuální nízká důvěryhodnost a častá nepřesnost poskytovaných informací,“ doplnil David Šmahel, proděkan pro strategii a rozvoj Fakulty sociálních studií.