Rok prezidentství Petra Pavla odráží to, s čím vystupoval už ve volební kampani: velký zájem o bezpečnostní a zahraničněpolitická témata a důraz na takové aspekty, jako je silná podpora Ukrajiny. Jeho pojetí výkonu prezidentské funkce podle politologa Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity Lubomíra Kopečka respektuje, že se pohybuje v parlamentním režimu a není klíčovou postavou výkonné moci.

Pavel se liší od Havla, Klause i Zemana

„Ve srovnání se všemi třemi předchozími českými prezidenty, tedy Havlem, Klausem a Zemanem, mi Pavlovo pojetí prozatím přijde jako nejuměřenější. Neuplatňuje extenzivní výklad prezidentských pravomocí, což jeho předchůdci čas od času dělali, nejintenzivněji Zeman. Faktem ale také je, že Petr Pavel zatím neřešil žádnou složitější či krizovou politickou situaci, což zvýšené prezidentské agilitě v minulosti vždy nahrávalo,“ uvedl Kopeček.

Prezident ctí jmenovací pravomoci

Jako příklad Pavlova fungování Kopeček zmiňuje jmenovací pravomoci prezidenta. K prodlevám při navrhování kandidátů na ústavní soudce zatím nedocházelo, totéž platilo u odvolávání ministrů a jmenování nových, s obojím v minulosti byly někdy problémy. „Prezident v tomto směru fungoval tak, jak měl. Petr Pavel se nechová jako opoziční aktér vůči vládě Petra Fialy, což bylo typické u Miloše Zemana. Spory mezi vládou a prezidentem byly ojedinělé a jejich rozsah byl někdy mediálně až zbytečně zveličený,“ upřesnil politolog.

Nemá moc prostoru pro moderování vztahů mezi vládou a opozicí

Prezident podle politologa zároveň nemá příliš prostor pro moderaci vztahů mezi vládou a opozicí. „Jedním z hlavních důvodů je fakt, že Petr Pavel byl zvolen jako kandidát podpořený vládní koalicí a jeho protikandidátem v druhém kole byl vůdce největší opoziční strany ANO, který vsadil na hodně negativní kampaň vůči němu, což na vzájemné vztahy po volbách muselo mít vliv. Dalším důvodem je strategie ANO sázející na obstrukce v Poslanecké sněmovně a tvrdou kritiku vlády. V praxi to nenabízí větší prostor pro moderaci prezidenta,“ vysvětlil Kopeček.

Za blízkost vládě platí hlava státu nižší popularitou

Za relativní politickou blízkost k vládě a podporu některých jejích nepopulárních kroků platí na druhou stranu Petr Pavel cenu v podobě nižší popularity. „Slabá důvěra ve vládu se zjevně promítá i do vnímání prezidenta. Další fakt, který má vliv na jeho popularitu, je nižší intenzita cest po regionech, což kontrastuje hlavně s prvním volebním obdobím Miloše Zemana, ale i Václava Klause, kteří v tom byli hodně aktivní, což jim oblibu zvyšovalo,“ dodal politolog. Podle něj se negativním faktorem ovlivňujícím image prezidenta stala i neusazenost fungování prezidentské kanceláře, provázená rychlými personálními výměnami.