Požadavky na materiály se ve stavebnictví mění, klade se důraz i na udržitelnost a recyklovatelnost. Proto je v současnosti opět v oblibě dřevo a materiály na bázi dřeva, které nabízejí nové možnosti použití. Současné evropské trendy zaměřené na snižování emisí oxidu uhličitého kladou také požadavky na zastoupení obnovitelných zdrojů ve stavebních konstrukcích. Dřevo je proto jako konkurence tradičních materiálů s obrovskou uhlíkovou stopou ideálním kandidátem pro zajištění udržitelné výstavby. I z toho důvodu se v posledních letech zvýšil zájem o dřevostavby, které mají v Česku i na Slovensku bohatou tradici a historii. A právě na dřevo se zaměřil dnešní Nedělní speciál.
Budovy se musí dát lehce předělat, míní odborník
„Nikdy v minulosti se styl našeho života neměnil tak dynamicky jako dnes. Tomu se musí přizpůsobit i naše okolí a je zde stále větší tlak na recyklaci. Proto musíme stavět budovy, které nelze pouze lehce postavit, ale také lehce a účinně předělat nebo na konci jejich životního cyklu recyklovat. Dřevo a materiály na bázi dřeva těmto náročným požadavkům zcela vyhovují, a proto většina projektů zaměřených na trvalou udržitelnost kombinuje tyto materiály ve všech typech konstrukcí,“ uvedl na webu Mendelovy univerzity Richard Slávik z Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií. Odborník z Lesnické a dřevařské fakulty také zdůraznil, že je důležité uvědomovat si životní cyklus a konečnost výrobků.
Dřevo má ve stavebnictví dlouhou tradici
Použití dřeva ve stavebnictví má v tuzemsku i na Slovensku dlouhou tradici. „Byly doby, kdy šlo téměř o jediný stavební materiál, ale i období, kdy bylo použití dřeva v konstrukcích dokonce zakázáno. Zprůmyslnění a racionalizace stavebnictví v posledních dekádách minulého století upřednostňovala silikátové a syntetické materiály a dá se říct, že u většiny populace značně podkopala důvěru vůči materiálům na organické bázi,“ řekl Slávik.
Lidé jsou už tradičními materiály z 20. století unavení
Podle něj až v novém tisíciletí, kdy lidé stojí před výzvami udržitelného stavitelství a hledají, jak snížit energetickou náročnost budov a jejich uhlíkovou stopu, se dřevěné konstrukce a dřevostavby staly zajímavou alternativou. Proto se dřevo a stavby ze dřeva znovu dostaly do centra zájmu společnosti. V neposlední řadě k tomu přispěla i únava z tradičních materiálů a forem, kterými byli lidé obklopeni v minulém století.
Listnaté dřevo v konstrukcích má vyšší odolnost a stálost
V nosných konstrukcích v současnosti stále převládá použití smrkového dřeva, nicméně se už dlouho uvažuje o využití listnatého dřeva jako materiálu s vyšší odolností a stálostí. „Při pohledu do minulosti se určitě změnily rozměry dřevěných prvků. Něco je dáno tím, že dokážeme lépe porozumět namáhání, ale také se staletími změnily dostupné rozměry dřevní suroviny a její kvalita. Lze asi říct, že v porovnáni s historií se takto efektivně navržené konstrukce určitě nedochovají tak dlouho, jak tomu je u konstrukcí historických staveb od starých mistrů, které přešly několika staletími,“ popsal vědec.
Vznikají nové hybridní konstrukce
V posledních desetiletích se dřevo také stále více lepí a účelově modifikuje, případně vyztužuje, čímž se rozšířily možnosti jeho využití. Dřevo je možné také v konstrukcích kombinovat se železobetonem nebo ocelí, díky čemuž vznikají nové hybridní konstrukce.
Technologie umožňují využít přírodní materiál a vylepšit jeho přirozené vlastnosti
Současné technologie umožňují využít přírodní materiál a zároveň vylepšit jeho přirozené vlastnosti. Další vývoj je podle Slávika těžké předpovídat, jelikož se situace neustále mění. „V budoucnu lze očekávat další technický vývoj, musí však přijít vhodný impuls ve společnosti, jako je například nedostatek nějakého materiálu nebo nový objev či technologie. Dřevěné stavby se také postupně dostávají i do výšky zejména ve formě skeletových staveb a panelů s křížem vrstveného dřeva. Tyto stavby bez problémů fungují v sousedních státech jako například Rakousku, Německu nebo ve Skandinávii. Dá se proto očekávat, že bude také u nás snaha držet krok v této oblasti s těmito vyspělými státy,“ dodal expert.
