Workoholismus představuje v tuzemském pracovním sektoru vážný problém. Zvýšené riziko závislosti na práci totiž ohrožuje až čtvrtinu Čechů se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Při vzniku závislosti hraje klíčovou roli kombinace nezdravého pracovního prostředí a osobnostních vlivů, zejména perfekcionismu. Z hlediska pracovních týmů k rozvoji workoholismu přispívá soutěživé klima, založené na soupeření a vzájemném porovnávání se, namísto důrazu na osobní rozvoj, uvedla psycholožka Kateřina Zábrodská z Národního institutu SYRI v Brně. Závislost na práci negativně ovlivňuje pracovníky v soukromém i státním sektoru, a to napříč odvětvími a socioekonomickými vrstvami.
Závislost na práci vykazovala čtvrtina lidí
Výzkumníci zjišťovali trendy a jejich potenciální důsledky v 82 zemích a Česko se v mezinárodním měřítku nijak nevymyká. „V rámci českého i mezinárodního vzorku byl výskyt závislosti na práci obdobně vysoký. V českém vzorku, ve kterém byli zastoupeni zejména zaměstnanci se SŠ a VŠ vzděláním, vyšší riziko rozvoje závislosti na práci vykazovala čtvrtina respondentů. Zajímavé je, že demografické proměnné, výška platu, velikost organizace či pracovní sektor, výskyt závislosti na práci významně neovlivňovaly. Výskyt závislosti byl podobný napříč profesemi i odvětvími, byť mírně vyšší byl u osob s vysokoškolským a doktorským vzděláním,“ řekla Zábrodská.
Vytrácí se důraz na osobní rozvoj
Výsledky ukázaly, že při vzniku závislosti hraje klíčovou roli kombinace nezdravého pracovního prostředí a určitých osobnostních tendencí. Právě komplexní analýza rizikových faktorů a důsledků byla pro výzkumníky klíčová. „Je zřejmé, že některé typy pracovního prostředí nezdravě podporují závislost na práci. Jedná se o pracoviště, kde jsou na zaměstnance kladeny velmi vysoké pracovní nároky, kde je soutěživé klima, založené na soupeření a vzájemném porovnávání se, namísto důrazu na osobní rozvoj, a kde pracovníci vnímají workoholické tendence i u svých kolegů,“ popsala psycholožka.
Na obtíže s emoční nestabilitou reagují nadměrnou a nutkavou prací
Závislost na práci ale nevzniká pouze v důsledku nepříznivého pracovního prostředí. Významnou roli při jejím vzniku hrají i faktory na straně jedince. „Důležitým poznatkem je, že hlavním osobnostním rizikem je perfekcionismus, tedy tendence od sebe i druhých setrvale očekávat bezchybný výkon, dále pak také vysoká pracovní motivace a emoční nestabilita. Pokud bychom tedy chtěli popsat prototyp pracovníka závislého na práci, pak je to jedinec, který má nerealisticky vysoké nároky na sebe i na druhé a který na své obtíže s emoční nestabilitou a sebehodnotou reaguje nadměrnou a nutkavou prací,“ upřesnila Zábrodská.
Mezi ostatními závislostmi má workholismus specifické postavení
Ve společnosti jsou pracovní výkon a úspěch vysoce ceněny, pro řadu lidí se může jednat o jejich hlavní životní hodnoty. Lidé závislí na práci i jejich okolí proto mohou mít pocit, že extrémní nebo výhradní zaměření na práci je v pořádku. „Naše výsledky však jednoznačně ukazují, že závislost na práci není spojena s duševní pohodou a pracovní spokojeností, ale naopak s řadou psychických obtíží. U respondentů splňujících kritéria závislosti na práci jsme zjistili významně vyšší výskyt jak pracovního stresu, tak vyhoření a deprese. V dlouhodobém horizontu tyto stavy poškozují schopnost jedince kvalitně pracovat i jeho psychickou odolnost, a v důsledku toho také podrývají odolnost celého týmu a organizace. Existuje tedy mnoho důvodů, proč se snažit se závislostí na práci bojovat,“ zdůraznila psycholožka.
Přínosem výzkumu je jeho rozsah, uvedla Zábrodská
Celkem vyplnilo vědecké dotazníky po celém světě 31 tisíc lidí. V tuzemsku odborníci nasbírali data od více než tisíce respondentů a respondentek. „Unikátním přínosem tohoto výzkumu je jeho rozsah a možnost mezinárodního srovnání,“ vysvětlila Kateřina Zábrodská, která je garantkou české části výzkumu. „Jedná se celosvětově o jeden z nejrozsáhlejších výzkumů závislosti na práci a dalších rizik pro duševní zdraví v zaměstnání,“ dodala výzkumnice, která působí v Psychologickém ústavu Akademie věd ČR.
