Právě dnes si připomínáme Světový den Parkinsonovy nemoci. Tu není možné vyléčit, pacientům však kromě léků významně pomáhá hluboká mozková stimulace pomocí elektrod. Ročně takto operací u nás pomůžeme asi 25 pacientům, z nichž drtivá většina trpí právě Parkinsonovou chorobou, řekl zpravodajskému portálu BRŇAN zástupce přednosty I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Marek Baláž. Přestože se touto metodou léčí lidé s Parkinsonovou nemocí už zhruba čtvrt století, veřejnost toho o ní moc neví.
Co je Parkinsonova choroba
Parkinsonova choroba je podle Baláže druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění, které se projevuje hlavně poruchami pohyblivosti a je spojené se zpomaleným pohybem. „Dobře známý příznak je svalový třes a bývá tam i zatuhlost. To jsou takzvané hybné příznaky. Vedle toho je ale nemoc spojená s mnoha dalšími příznaky od zácpy přes bolest velkých kloubů, zhoršenou chůzi, špatný spánek se živými sny až po velké problémy s pamětí či pády na zem,“ vypočítal neurolog.
Nemocí v tuzemsku trpí asi 45 tisíc lidí
Případy Parkinsonovy nemoci každým rokem narůstají. Nyní se počet pacientů v tuzemsku podle Baláže odhaduje na zhruba 45 tisíc pacientů. Parkinsonovu nemoc není možné vyléčit. Současná medicína pouze zmírňuje její projevy. Základem léčby jsou medikamenty, které dodávají mozku potřebné látky, především dopamin. Ty se podle lékaře dodávají do těla v pokročilejším stádiu nemoci moderními pumpami někdy i celodenně.
Alternativou k lékům je hluboká stimulace mozku
Alternativou k lékům, u nichž se při progresu onemocnění neustále zvyšují dávky, je takzvaná hluboká mozková stimulace (anglicky Deep Brain Stimulation – DBS). „Do obou stran mozku pacienta se při neurochirurgickém zákroku zavedou milimetrové elektrody a léčba pak spočívá v trvalé elektrické stimulaci mozku pacienta,“ uvedl Marek Baláž.
Nevhodné rytmy ruší slabé elektrické impulsy
Při správném umístění v hloubi mozku dojde krátce po zapnutí neurostimulátoru ke značnému zmírnění, či úplnému vymizení problémů: zmírní se třes, tlumí se křeče a další projevy nemoci. V tuzemsku tuto léčbu zajišťují tři pracoviště – v Praze, Brně a Olomouci. „Těch pacientů u nás máme asi pětadvacet ročně, tedy zhruba dva měsíčně. Elektrody jsou napojené na stimulátor, který vysílá velmi slabý elektrický proud do hluboké oblasti mozku. Impulsy působí jako rušička a zastavují určité nevhodné rytmy, které se vyvinou vlivem Parkinsonovy choroby,“ popsal neurolog. Zajímavostí je, že zákrok probíhá pouze v lokální anestezii, tedy při plném vědomí pacienta. Lékaři pro účinnost terapie potřebují, aby s nimi pacient mluvil.
Pacientům pomáhá i cvičení a fyzická aktivita
Pacientům také podle Baláže pomáhá kromě léků a DBS pohyb, kdy se jejich stav zlepší po fyzické aktivitě. „Motivujeme pacienty, aby se udržovali v kondici při vhodné námaze. Doporučujeme tři hodiny cvičení týdně, aby se člověk zapotil. Může jít na vycházku nebo cvičit doma. Kdo má problémy s chůzí, může cvičit vsedě,“ vysvětlil zástupce přednosty.
Chceme pacientům prodloužit kvalitní život, říká Baláž
Lidé po hluboké stimulaci mozku podle něj uvádějí, že se vrátí v čase o několik let zpátky. „Operace odstraňuje tři hlavní příznaky nemoci: třes, zpomalenost a zatuhlost. Můžou potom brát méně léků, ale to není cíl. Někteří totiž zůstávají na kompletní dávce léků, které užívali. Chceme jim takto prodloužit velmi kvalitní život o několik let. Neumíme zcela ovlivnit průběh choroby, která u každého pacienta postupuje jinak. Klíčovými pozdními příznaky, které se dají velmi těžko odstranit, jsou právě pády a větší poruchy chůze, případně poruchy paměti a úsudku, které pak mohou mít i formu demence. Příznaky musíme léčit v celé jejich šířce,“ uvedl neurolog.
Operují spíše mladší pacienty
Choroba může postihnout až pětinu populace ve věku kolem 40 let, u většiny pacientů však nemoc nastupuje ve věku 60 až 65 let. Lékaři operují spíše mladší pacienty, protože u starších lidí je větší riziko komplikací. „Operujeme však i pacienty kolem sedmdesátky, pokud jsou fit. Neoperují se pacienti s horší srážlivostí krve, protože operační zákrok by mohl vyvolat krvácení s dalšími vážnými problémy,“ dodal Marek Baláž.
