Ani po dvaceti letech v Evropské unii se obyvatelům České republiky nepodařilo dohnat evropský průměr v řadě zdravotních charakteristik. Naděje na dožití při narození se od vstupu do EU zvýšila o zhruba čtyři roky na 79,1 let. Odstup od evropského průměru ale zůstává prakticky stejný, jako byl před dvěma dekádami, přičemž naděje na dožití v celé EU aktuálně činí 80,7 roku. Za tímto nelichotivým srovnáním stojí zejména nezdravý životní styl Čechů, upozornila v tiskové zprávě Dagmar Dzúrová z Národního institutu SYRI v Brně s tím, že to vyplývá i z aktuálních dat OECD.

Za evropským průměrem dožití stále zaostáváme, upozornila Dzúrová

„Zvyšování naděje dožití v Česku v posledních dvaceti letech nestačí na dohnání rozdílu, a tak za průměrem EU stále zaostáváme. Vysvětlení této skutečnosti můžeme hledat jak v minulosti, tak v přítomnosti. Od poloviny 60. let 20. století jsme za evropským průměrem začali zaostávat, a ani v posledních dvou dekádách se na tom nic nezměnilo,“ uvedla vědkyně.

Češi holdují nezdravému životnímu stylu

Češi stále holdují nezdravému životnímu stylu, který charakterizuje zvýšená konzumace alkoholu, kouření, nezdravá strava nebo nedostatek fyzické aktivity. „Nedostatečná míra prevence rovněž může přispívat ke zvýšenému výskytu chronických onemocnění a komplikací, kterým by šlo předejít prostřednictvím prevence a včasné léčby,“ doplnila Klára Hulíková Tesárková z výzkumné skupiny institutu SYRI zaměřené na socioekonomické nerovnosti ve zdraví.

Před pěti lety umírala polovina obyvatel na rizikové faktory

Aktuální data OECD uvádí, že téměř polovinu všech úmrtí v Česku v roce 2019 lze přičíst behaviorálním rizikovým faktorům, mimo jiné rizikovým stravovacím návykům, kouření, spotřebě alkoholu a nízké úrovni fyzické aktivity. Zatímco podíl kuřáků nepatrně poklesl pod průměr EU, nadměrná konzumace alkoholu zůstává jednou z nejvyšších v EU a míra obezity se zvýšila nad průměr EU.

Lidé by měli víc dbát na prevenci

Není proto překvapením, že lidé v tuzemsku trpí řadou chronických onemocnění, a tedy vyšší zranitelností, například dopady covidu. Prostředkem pro snižování zdravotních rizik a zlepšování celkového zdraví populace je důsledné využívání preventivních opatření včetně očkování, pravidelných preventivních prohlídek a screeningových vyšetření spolu s podporou zdravého životního stylu, jako je zdravá strava a pravidelná fyzická aktivita.

V očkování starších lidí zůstala ČR daleko pod průměrem EU

Podle studie nazvané Česko: Zdravotní profil země je úmrtnost na příčiny, kterým lze předejít a které jsou léčitelné, u nás o čtvrtinu vyšší než průměr EU. V době pandemie Česká republika nevyužila trendu mnoha jiných zemí EU, spočívajícího ve výrazném zvýšení podílu starších osob očkovaných proti chřipce. Míra očkování u osob starších 65 let (25 procent v roce 2021) v Česku zůstala výrazně pod průměrem EU, kde se nechala očkovat polovina lidí.

Většina dospělých Čechů vnímá svůj zdravotní stav jako dobrý

„Investice do zdravotní gramotnosti a prevence jsou nezbytnou součástí strategie zdravotní politiky, jež může vést k dlouhodobému zlepšení zdraví populace a k nápravě zdravotních nerovností. Tato rozhodnutí lze dělat jen na základě dostupných a aktuálních dat,“ vysvětlila Hulíková. Většina dospělých Čechů přitom vnímá svůj zdravotní stav jako dobrý. Více než dvě třetiny (68 procent) Čechů v roce 2022 uvedly, že jsou v dobrém nebo velmi dobrém zdravotním stavu, což odpovídá průměru EU. Rozdíly v odpovědích mezi jednotlivými příjmovými skupinami jsou však větší než ve většině ostatních zemí unie. Dosažené vzdělání má vliv zejména na prevalenci kouření, ale také na míru fyzické aktivity.