Tuzemské základní školy by měly věnovat větší pozornost podpoře duševní pohody žáků. A to zvlášť nyní v době, kdy roste počet těch, kteří zažívají různé deprese a úzkosti. Podle studie Národního institutu SYRI v Brně nevnímá 26 procent dospívajících žáků z šestých tříd školu jako místo, kam by patřili. A pro téměř čtvrtinu šesťáků pak není škola místem, kde si snadno hledají přátele. To jsou podle vědců alarmující čísla, která poukazují na nižší kvalitu vztahů mezi vrstevníky, uvedl v tiskové zprávě mluvčí institutu Filip Vrána.

Zpovídali šesťáky z celé republiky

Výzkumníci z brněnského institutu při výzkumu zpovídali 2386 žáků šestých tříd z celé ČR.  Sběr dat se odehrál koncem minulého školního roku. „Výsledky jsou zatím předběžné, k jejich zpřesnění dojde v letošním roce na základě dalšího dotazování žáků,“ upřesnil Vrána.

Ptali se školáků na pět pozitivních emocí

„Protože adolescenti ve školách tráví velkou část dne, chtěli jsme zmapovat aspekty školního prostředí, které jsou spojeny s mírou jejich psychické pohody,“ uvedla vědkyně Národního institutu SYRI a Psychologického ústavu Akademie věd ČR Lenka Kollerová. Vědci se žáků ptali na to, jak často v poslední době zažívali pět pozitivních emocí: radost, veselost, štěstí, chuť do života a hrdost. Průměr těchto pěti oblastí pak použili jako ukazatel celkové duševní pohody.

Na duševní pohodu dospívajících mají vliv různé faktory

„Zjistili jsme, že v průměru zažívají žáci duševní pohodu ‚někdy‘ až ‚docela často‘, což není špatné, ale podle očekávání byly mezi jednotlivými žáky velké rozdíly,“ řekla Kollerová. Výzkum také prokázal, že na duševní pohodu dospívajících mají vliv různé faktory jako podpora učitelů, samota či nuda ve škole.

Klíčová je kvalita vztahů mezi vrstevníky

Klíčová je ale podle výzkumníků především kvalita vztahů mezi vrstevníky. Ta zahrnovala především pocit, že člověk má ve škole přátele. A dále také pocit, že do školy patří a že ho vrstevníci mají rádi. „Tyto pocity ale v současné době nemá zhruba čtvrtina dospívajících, což považujeme za znepokojivé,“ upozornila na negativní trend psycholožka.

Ke zlepšení situace by měli pomoci především kantoři

Klíč k řešení této situace nyní mají především učitelé. Výzkumníci doporučují, aby pedagogové podporovali spolupráci a sdílení zájmů mezi žáky, společné aktivity (například diskuse, týmové projekty či sportovní hry) nebo vytváření inkluzivního prostředí (třeba zapojování všech žáků nebo utváření pozitivních postojů k různorodosti členů skupin). „Kombinací těchto a dalších postupů mohou učitelé aktivně podpořit kvalitní vrstevnické vztahy, a přispět tak i k duševní pohodě dospívajících,“ dodala Kollerová.