Dnešní Nedělní speciál míří na obsahovou analýzu 22 učebnic a dalších didaktických materiálů pro oba stupně základních škol, kterou provedla Daniela Prokschová z Národního institutu SYRI v Brně a Sociologického ústavu Akademie věd ČR. České učebnice zobrazují Evropskou unii, jejíž součástí jsme už dvě dekády, převážně pozitivně. Úlohy pro žáky jsou v učebních textech sice rozmanité, ale nepříliš analyticky zaměřené, a nevedou je tudíž ke kritické práci se zdroji informací. Vyplývá to ze zmíněné analýzy. Výukové materiály by podle Prokschové měly více vést žáky ke kritické reflexi a podpořit schopnost utvořit si na Evropskou unii vlastní názor.

Zmiňují výhody EU a perspektivu vztahů

K Evropské unii přistupují analyzované učebnice občanské výchovy a vlastivědy z perspektivy žáků a mladých lidí obecně, což je podle vědkyně pozitivní. EU je zobrazována především kladně. „Mezi výhodami EU je nejčastěji zmiňován volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu, což není překvapivé, neboť se jedná o čtyři svobody vnitřního trhu a základní smluvní princip Evropské unie. V průběhu let se v učebnicích vyvíjí perspektiva ,my versus oni‘. Novější učební materiály prezentují vztah ČR a EU symetričtěji. Naše země je rámována jako aktivní součást evropských struktur,“ uvedla Prokschová. V souvislosti s Evropskou unií se v učebnicích mluví o evropském občanství, které není protikladem, nýbrž doplněním občanství domovského státu.

Učebnice by měly přinést i konstruktivní kritiku

Nedostatky ale vidí v učebních úlohách, které jsou sice časté a rozmanité, ale nepříliš komplexní a postrádají analytické zaměření. Nejsou v nich také dostatečně vymezeny výukové cíle a mezipředmětové vztahy. „Kvalitně zpracovaná učebnice by měla přinést různorodé informace a pohledy na EU, a to včetně konstruktivní kritiky, která však často chybí. Také by měla nabídnout odkazy na relevantní zdroje informací a poučit žáky o práci s nimi. Tím je povede ke kritické reflexi a podpoří schopnost utvořit si na Evropskou unii vlastní názor,“ řekla vědkyně.

Práce s co nejširší paletou výukových nástrojů a postupů

Učebnice by měla rovněž pracovat s co nejširší paletou výukových nástrojů a postupů. Neměla by příliš teoretizovat, obšírně se zabývat jednotlivými evropskými institucemi a klást důraz pouze na memorování faktů. Kvalitní učební materiál by měl vést školáky k pochopení, že jsou také občany Evropské unie, co to pro ně znamená, jaká jsou jejich práva a povinnosti, a ukázat jim cesty, jak se mohou podílet na utváření společných rozhodnutí v celé škále občanských a politických aktivit.

Chtělo by to možná víc QR kódů

Kvalitní učebnice jsou důležité, protože poskytují učitelům spolehlivý zdroj informací a didaktickou oporu pro přípravu hodin a obohacují výuku, pokud jsou vhodně používány. Téma EU by v nich mělo být zpracováno srozumitelně, přehledně a názorně. Při tvorbě nových studijních materiálů Prokschová navrhuje zaměřit se na jednotlivé skupiny mladých lidí, například ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí nebo s migračním zázemím. Chybou je zabývat se problematikou Evropské unie jen z pozice obyvatel hlavního města. Z konkrétních tematických oblastí vědkyně navrhuje soustředit se více na digitální agendu včetně použití interaktivních prvků v učebnicích, jako jsou odkazy pomocí QR kódů.

I ke složitým tématům by se mělo přistupovat prakticky

„Analýza odhalila absenci pohledu do budoucnosti sjednocené Evropy oproti relativně velkému důrazu na minulost a historický kontext. Doporučuji proto věnovat výrazně větší pozornost evropským výzvám a cílům, ať již v bezpečnostní, migrační nebo ekologické oblasti,“ dodala socioložka. Na příkladu výuky o EU lze podle ní ilustrovat, že i ke složitým společenskovědním tématům by se mělo přistupovat především po praktické stránce.