Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje udržuje téměř 4 300 kilometrů silnic I., II. a III. třídy, pod její křídla také spadá neuvěřitelných 1143 mostů. Není to ale jen údržba komunikací, organizace se také stará o zeleň u těchto silnic, u kterých roste přes 70 tisíc stromů. V letošním roce dostali silničáři rekordní částku na opravy, investice a další celoroční údržbu. Je to moc nebo málo, proč jsou některé vozovky plné výmolů, které velké stavby letos organizace plánuje? O tom všem a dalších tématech jsme si tentokrát povídali s ředitelem Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Romanem Hanákem.

Letošní přísun peněz pro vaši organizaci se zdá být vysoký. Mluví se o částce kolem 2,5 miliardy korun, je to pro silnice ve vaší správě dost?

Pochopitelně bychom za vyšší částku byli rádi, ALE je potřeba zmínit i ten druhý pohled – už teď se s nadsázkou po kraji pohybujeme z uzavírky do uzavírky, stavební ruch vidíme téměř všude, nejen na úrovni našich krajských silnic, ale také na jedničkách a dalších komunikacích v majetku ŘSD a dalších správců, jako jsou například energetici nebo vodovody a kanalizace. Pochopitelně koordinace uzavírek mezi všemi funguje, ale nikdo již více nechce řidiče zatěžovat kolonami, proto je dobré vždy investice zvážit a reálně je vložit do oprav tak, abychom neucpali celý kraj. Je potřeba si také uvědomit, že v částce 2,5 mld. nejsou jen opravy silnic, ale také mostů, dále je v částce zimní a letní údržba, provoz jako takový a další.

Ve vaší správě jsou silnice II. a III. tříd, jen velmi malé procento tvoří silnice I. třídy, které spadají hlavně pod Ředitelství silnic a dálnic. Na mnoha místech jsou ale silnice v havarijním stavu, co s tím?

Od roku 2020 se roční počet akcí, tedy investičních i neinvestičních výrazně zvyšuje. V roce 2021 jich bylo celkem 83, letos jich budeme zatím realizovat 138. Za posledních 5 let to bude celkem asi 400 staveb. Rok od roku počet staveb navyšujeme, a pokud budou investice do krajských silnic pokračovat tímto tempem, pak můžeme očekávat výrazné změny. Taky musíme zmínit, že naše silnice poměrně často slouží jako objízdné v momentě výstavby jiných silničních staveb, jejich kvalita je pak kvůli několikanásobné zátěži velmi poznamenána (např. Brněnská ulice v Brně x uzavřený sjezd na D1). Bohužel kompenzace jsou nulové, protože nejsou tyto objízdné trasy stanoveny jako oficiální, řidiči hledají únik z kolon a náklady na opravu jdou za námi. Krajské, chcete-li okresní silnice, nejsou na takovou zátěž budovány, nemají takové konstrukční vrstvy a to co teď například v brněnské aglomeraci probíhá, znamená pro tyto komunikace naprostou degradaci.

Znamená to tedy, že za poničené komunikace v rámci oprav jiných silnic nedostanete žádnou kompenzaci?

Ano, je to tak. Ročně jsou to milióny. Pokud řidič dodrží oficiálně stanovenou trasu a ta se poničí, tam nějaké drobné kompenzace dostaneme. Je to trošku začarovaný kruh.

Jak jsme na tom na jižní Moravě s mosty? Letos se má začít opravovat hned 24 mostů, jste s tímto číslem spokojení?

Aktuálně máme v naší správě 1143 mostů na dvojkových a trojkových silnicích. Pro kvalitu mostů se snažíme udělat opravdu maximum, ještě v roce 2016 bylo v havarijním stavu 33 mostů, dnes jich tam je 6 a kromě jednoho je ještě do konce tohoto roku zrekonstruujeme. Takže tento vývoj vnímám opravdu pozitivně. V loňském roce šlo o vysoké investice do mostů většího charakteru, byl mezi nimi například ten v Brodu nad Dyjí, v Drnholci, na řadu přišla i Maxlůvka a dokončili jsme také velkolepou dominantu – přemostění v Blansku. Letos odstartuje rekonstrukce mostu ve Znojmě, tam bude investice cca 40 mil. korun a vysoká částka je vyčleněna na most v Lelekovicích, tady budou opravy stát asi 132 mil. korun a počítáme, že zde budou nutné výluky na trati.

Podle posledních informací máte za sebou od začátku tohoto roku asi 70 výběrových řízení na stavební akce a po uzavření smlouvy je už 30 staveb. Jsou obvyklejší nabídky s nižší cenou, nebo naopak vyšší?

Jsme mile překvapeni, že jsou nižší, ale rozdíly nejsou natolik markantní, že bychom se cenově dostali s cenou výstavby na dobu před covidem, to rozhodně ne.

Každým rokem je některá silniční stavba považována za tu nejdůležitější investici, která je to letos?

(úsměv) Pro nás je každá stavba důležitá, ať už je malá nebo velká. Navíc i ta zdánlivě nejjednodušší, dokáže někdy pěkně pozlobit… A nedůležitější? To jsou ty nejvíce frekventované: silnice II/430 Brno – Slatina, okružní křižovatka – náročná na čas a koordinaci – 46 mil. korun, silnice II/380 Hovorany  – Mutěnice – nejdelší – 5,3 km za 100 mil. korun, silnice v trase Zastávka – po hranici kraje za necelých 45 mil. korun, či zahájení rekonstrukce silnice II/421 v Zaječí. O mostech jsme si už řekli, každopádně se těším že, letos dokončíme prováděcí dokumentaci na stavbu obchvatu Blučiny, ta by se mohla začít realizovat v příštím roce.

Dokážete specifikovat, kde jsou silnice, v rámci jihomoravského kraje, ve špatném stavu a proč?

Nejhorší stav je na Blanensku a severu Vyškovska (vlivem klimatických poměrů), dále pak prstenec okolo Brna, kde je nyní intenzivní výstavba a koncentrace dopravy, včetně tranzitní, ta naše silnice bolí nejvíce.

Závěrem – kde se dá zjistit, jaký je pro letošek plán výstavby, existuje nějaký seznam?

Samozřejmě, konkrétně na našich webových stránkách. Je tam přímo mapa, která nejen vykazuje stavby historicky od roku 2020, ale zájemce si může velmi jednoduše vygenerovat i plán výstavby pro letošek.