Lidé v insolvenci dluží v průměru 1,3 milionu. Nejméně v Ústí

Počet insolvencí je jako na houpačce. V minulém období spíš klesal, v letošním zase trochu stoupá. A lidé nedluží právě máloI. V průměru jdou do insolvence s dluhy v hodnotě 1,3 milionů. Rozhodně to ale neznamená, že takovou částku splatí.

Počet povolených insolvencí v prvním čtvrtletí stoupl

O různých datech k insolvencím informuje pravidelně analytická společnost InsoCentrum, která se v této oblasti aktivně pohybuje. Byla založena v roce 2009. Výsledkem její činnosti jsou hlavně různé analýzy ekonomických dat insolvenčních řízení jak u podnikatelů, tak i u fyzických osob. Zveřejnila už i informace o insolvenčních řízeních v ČR za 1. čtvrtletí 2024. Oproti předchozímu období došlo k menšímu nárůstu podaných insolvenčních návrhů. Soudy povolily oddlužení celkem 5336 osobám, což znamená nárůst asi o 18,2 %. Méně bylo vyhlášeno konkurzů firem, celkem o 11,6 %. Nárůst insolvencí je patrný ve všech krajích České republiky, nejvíce v Praze 34,2 % a nejméně v Královéhradeckém kraji 2,3 %.

Podle dat dosahuje průměrný dluh dlužníků v insolvenci 1,35 milionu korun. Tento průměr ovlivňují příliš vysoké a příliš nízké závazky u lidí v oddlužení. Medián činí 620 tisíc korun, tedy takovou částku nebo vyšší dluží polovina dlužníků, přičemž průměrný dluh se neustále zvyšuje. Není to úplně přesné číslo. Skutečná výše dluhů se odhaduje složitě, protože se zastavují různé bagatelní exekuce, bezvýsledné exekuce, existuje Milostivé léto apod. V roce 2013 byl přitom průměrný dluh 660 tisíc korun.

Nejvyšší dluhy v Praze a nejnižší v Ústeckém kraji

V průměru dostanou věřitelé nazpět pouze 17,9 % z dluhu. Přitom v letech 2013 až 2018 to bylo celých 56 %. Pokles je tedy hodně znatelný. V případě, že by prošla navrhovaná novela o zkrácení doby oddlužení na tři roky, odhadují odborníci, že úroveň uspokojení by klesla až na 6,5 % z dluhů.

V důsledku toho, že dochází k opakovanému zvyšování nezabavitelných částek, jsou čím dál menší srážky ze mzdy u dlužníků. Například v případě čisté mzdy 20 tisíc Kč a 2 vyživovaných osobách je insolvenční srážka na nule.

Vzhledem k tomu, jak vysoký je nárůst insolvencí v Praze, asi není žádným překvapením, že zde mají lidé také nejvyšší dluhy. V průměru jde o 2,54 milionu korun a věřitelé dostanou zpět průměrně 11,2 %. Nejnižší průměrný dluh 990 tisíc korun s návratností 23,2 % mají lidé v Ústeckém kraji, dále pak jsou na tom celkem dobře v Karlovarském, Libereckém nebo Moravskoslezském kraji. Proč se lidé stále dostávají do dluhů? Často kvůli neuváženému zadlužování. Přitom po insolvenci si už klidně můžete půjčit i v bance nebo u prověřené nebankovní společnosti a nemusíte se spoléhat na nevýhodné produkty. “Jakmile jste po insolvenci, jsou vám dostupné všechny spotřebitelské úvěry. Ty nebankovní o něco dříve: půjčka do výplaty, hotovostní půjčka nebo první půjčka zdarma) mohou přijít na řadu hned několik měsíců poté, co je vaše insolvence uzavřenou záležitostí.” (zdroj: https://www.cinska-pujcka.cz/clanky/pujcka-po-insolvenci-jak-ji-ziskat-vyplati-se/)

Lidé se zadlužují hlavně kvůli spotřebě

Je zajímavé, že se vysoké dluhy moc netýkají nesplacených hypoték, ale mnohem větší problémy dělají dluhy vůči státu, které zabírají cca 15 % všech závazků dlužníků. Nejvíce lidé dluží nebankovním věřitelům 35 %, bankám 22 % a ostatním věřitelům 25 % (jde často o zastoupené instituce, které mají málo přihlášených pohledávek (energie, mobilní operátoři, Česká televize apod.), zdravotní pojišťovny 9 %, ČSSZ 4 %, exekutoři 3 % a finanční úřady 2 %.

Z přehledu InsolCentra vyplývá, že lidé se nejvíce zadlužují u nebankovních společností. Je to logické, protože právě ty často poskytují půjčky i rizikovějším skupinám obyvatel. Navíc jsou vyřízené rychle bez nějakých zbytečných průtahů. O to důležitější je ale v takových případech správný výběr poskytovatele, který nabízí solidní produkty bez obcházení zákonů a s výhodnými podmínkami. Ideální jsou prověřené agregátory půjček, kde zadáte své parametry a online zprostředkovatel jako Cinska-pujcka.cz vám již nabídne přehled takových společností, které vám budou vyhovovat, případně poskytne i poradenskou pomoc.

Bude se snižovat délka oddlužení?

Novela insolvenčního zákona prošla ve sněmovně a pravděpodobně dojde k několika změnám. Mezi nejvíce kritizované patří bezesporu zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky. Nyní je to možné pouze u seniorů, invalid druhého a třetího stupně a u lidí, kteří zvládnou do tří let zaplatit alespoň 60 % svých dluhů. S návrhem ale nesouhlasí podnikatelé, Svaz měst a obcí i mnozí občané. Jde jim zejména o veřejné rozpočty, na které by to mohlo mít významný negativní dopad, protože nezaplacené peníze pak v rozpočtu samozřejmě chybí. Obecně prozatím prezentovaná data ukazují spíš na horší vymahatelnost pohledávek, kdy neplnění závazků má pak negativní vliv na podnikatele. Není se co divit. Tři čtvrtě bilionu korun nezaplacených dluhů někde chybět zkrátka musí.