Velká část studentů vysokých škol si musí při studiu vydělávat. Vědecké studie prokazují, že pokud pracují do 20 hodin týdně, pak mají čas studovat a dopad na jejich výsledky ve škole je malý. Pokud ale pracují přes 30 hodin týdně, zvyšuje to pravděpodobnost, že školu nedokončí nebo se spokojí jen s titulem bakaláře. Vyplývá to ze závěrů téměř 70 studií, které srovnávali vědci Národního institutu SYRI v Brně.

Chtějí získat praxi a usnadnit si nástup do práce

Vysokoškoláci hledají práci mimo jiné proto, aby získali praxi a usnadnili si nástup do zaměstnání po skončení studia. Jsou ale i tací, kteří se plně soustředí na studium. Dělají to často proto, že mají obavy z horších výsledků, než kdyby kombinovali studium s prací. „Nás zajímalo, jaký vliv má souběžné zaměstnání na studijní výsledky. Analyzovali jsme souhrn vědecké literatury na toto téma zahrnující 69 mezinárodních i tuzemských studií,“ uvedla Zuzana Havránková z institutu SYRI a Univerzity Karlovy.

Lepší studenti častěji pracují

Podle ní se ukazuje, že dopad málo intenzivního zaměstnání do 20 hodin týdně je na studijní výsledky minimální. Není přitom podstatné, jaké má student rodinné zázemí nebo IQ. „Obecně platí, že schopnější studenti mají v průměru lepší známky, ale také častěji pracují. Naopak studenti ze znevýhodněných rodin mají horší studijní výsledky. Zároveň ale musejí více pracovat, aby měli dostatek financí pro studium,“ řekla Havránková.

Víc práce znamená horší výsledky na VŠ

Problém nastává tehdy, je-li práce při studiu intenzivní, například více než 30 hodin týdně. To už významně zvyšuje pravděpodobnost, že student vysokou školu nedokončí, případně nebude pokračovat v magisterském studiu po získání titulu bakaláře. „Méně intenzivní zaměstnání ale významné negativní dopady na vzdělání nemá, a tudíž ho lze ve většině případů studentům doporučit,“ míní výzkumnice. Ta se věnuje meta-analýze, což je statistická technika, která pomáhá vytvořit věrohodnou syntézu z více výzkumů na určité téma.

Zaměstnání naučí mladé lidi větší disciplíně a efektivitě

Právě na otázku pracovní vytíženosti vysokoškoláků existují desítky vědeckých prací, které analyzují data od tisíců studentů. Dosud se většinou tvrdilo, že zaměstnání zhoršuje studijní výsledky, protože student má na školu méně času. To ale platí evidentně pouze zčásti. „Je třeba vzít do úvahy i fakt, že zaměstnání naučí mladé lidi větší disciplíně a efektivitě, která se pak projeví i ve studiu,“ dodala Havránková. Její článek uveřejnil prestižní časopis Economics of Education Review.