Trojici buvolů domácích vypustili ve středu odborníci v ptačí oblasti Střední nádrže Vodního díla Nové Mlýny – Husí pastviště. Jde o první chráněné území na jižní Moravě, kde budou tato zvířata pomáhat s udržováním pestré mozaiky mokřadní zeleně. Zavedení dlouhodobé pastvy velkých býložravců na chráněných evropsky významných mokřadech probíhá v rámci projektu LIFE in Salt Marshes. Jeho hlavním řešitelem se stala Masarykova univerzita v Brně, která o tom informovala v tiskové zprávě.
Spasou rákos a zlatobýl
Tři krávy buvola se nyní pohybují na 5,5 hektarech v nové mobilní elektrické ohradě. Buvolice kde budou vypásat hlavně rákos a zlatobýl. Těmi chráněné mokřady často zarůstají, a tak vytlačují všechny ostatní druhy rostlin. Důsledkem jsou pak jednolité porosty, kde nic moc dalšího neroste a nežije. Buvolice vypásáním z neprostupného jednotvárného porostu postupně vytvoří mozaiku různých stanovišť, kde svůj domov najde mnohem více druhů hmyzu, ptáků, obojživelníků i drobných savců, než je tomu teď.
Pastva v chráněných územích v Evropě funguje
„Pastva velkých býložravců jako způsob péče o chráněná území funguje na mnoha místech po celé Evropě. Cílem našeho projektu je tento způsob obnovy a údržby chráněných mokřadů nastartovat a dlouhodobě udržet na jižní Moravě, a to i ve spolupráci s místními chovateli a zemědělci,“ vysvětlila projektová manažerka Envirop Barbora Pelánková z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Krávy buvola zapůjčila jihočeská farma
Buvoli domácí, často označovaní jako vodní buvoli, se v Evropě chovají od dob římské říše. Pasou se zejména u jižních sousedů. „S příklady dobré praxe, kdy pastva buvolů pomáhá s údržbou chráněných území se můžeme setkat v Maďarsku, Rakousku, na Slovensku nebo třeba na Královéhradecku,“ vypočítala Pelánková. Na jižní Moravu zapůjčila buvolice farma Ohař z jihočeských Mirovic. Krávy vodního buvola pomohou nahrazovat všechny přirozené procesy, které kdysi zajišťovaly původní druhy kopytníků.
K Novým Mlýnům se buvoli hodí
„Na tuto lokalitu se buvoli výborně hodí. Jsou nenároční na péči, nevybíraví, co se týče pastvy, dobře snášejí dlouhodobě podmáčené prostředí. Vyloženě milují válení se v bahně, čímž pomohou rozšiřovat také tůně, které mohou využívat další živočichové, jako jsou obojživelníci a hmyz, navíc mají velmi klidnou povahu,“ dodal jednatel jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické a zakladatel ptačího parku Kosteliska Gašpar Čamlík, kde pastvu velkých býložravců k udržení pestrého mokřadního prostředí pro chráněné druhy využívají již několik let.
Řešitelem projektu je Masarykova univerzita
Vypuštění buvolů se uskutečnilo v rámci projektu Life in Salt Marshes, jehož hlavním řešitelem je odborné pracoviště Envirop z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Pastvu býložravců za účelem obnovy a údržby druhově bohatých mokřadů má v projektu na starosti partner projektu, jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické. Pastva buvolů na Nových Mlýnech probíhá ve spolupráci s Povodím Moravy, které je vlastníkem pozemků a krajem jako správcem chráněného území.
