Slučování malých obcí nabízí sice ekonomické úspory, politické ztráty jsou ale daleko větší. Takový krok vzdálí občanům veřejnou správu a naruší plnohodnotný život na venkově, upozornil politolog Národního institutu SYRI v Brně Stanislav Balík, který patří k odpůrcům začleňování samostatných obcí do větších celků a posilování role center.
Vesničany pojí se sousedy přátelské či rodinné vazby
Pro české země je podle Balíka typická oddělenost a relativní uzavřenost daná historickým osidlováním krajiny. „Pro naše území je typický svět malých a velkých vesnic, které mají jasně odlišnou identitu od svých sousedů. Se sousedy je přitom zároveň pojí četné přátelské či přímo rodinné vazby,“ uvedl Balík, který je děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Slučování obcí by se nejvíc dotklo sídel s méně než tisícovkou lidí
V České republice je asi 4700 obcí, ve kterých žije méně než 1000 obyvatel. Přinejmenším těch by se zamýšlené slučování z důvodu úspor dotklo nejvíce. „Přestaly by o svém osudu rozhodovat samy. Přišli bychom tak o nemalou část politicky aktivních občanů, kteří často za symbolickou odměnu odvádějí velkou práci pro své komunity,“ upozornil politolog.
Obyvatelé věří starostům
Podle něj není náhodou, že starostové a obecní zastupitelstva jsou dlouhodobě nejdůvěryhodnějšími ústavními institucemi, jimž stabilně věří dvě třetiny národa. „Obrana maximální svobody sídel je zároveň obranou demokracie, s níž se pojí důvěra občanů, pocit blízkosti, možnost podílet se na demokratickém rozhodování či jej ovlivnit,“ řekl děkan.
Lokální úroveň vládnutí podle Balíka funguje v českém státě nejlépe
„Pokud ve jménu ekonomické efektivity budeme omezovat lokální úroveň, zaděláme si na další demokratický deficit. Důraz pouze na finanční efektivitu vede k podkopání demokratické participace, a nakonec k nedůvěře v demokratický systém jako takový,“ dodal Balík. Případné slučování obcí jde navíc proti trendu populačního posilování venkova, což platí zejména v okolí velkých měst.
