Ukrajinští uprchlíci, kteří před válkou s Ruskem utekli do Česka, trpí často depresemi. Podle studie, do které se zapojili i vědci Národního institutu SYRI v Brně, mělo více než 41 procent respondentů středně těžkou nebo těžkou depresi a více než 23 procent středně těžkou nebo těžkou úzkost. Podpora v oblasti duševního zdraví je stále nedostatečná a valná část Ukrajinců často vážné psychické potíže vůbec neřeší, vyplývá ze studie publikované časopisem Psychiatry Research.
Úzkostí trpí zejména ženy a mladí do 30 let
„Naše výsledky na vzorku více než 1300 ukrajinských uprchlíků naznačují, že deprese a úzkosti pociťuje vysoké množství z nich. Týká se to zejména žen a mladých dospělých do 30 let. U těchto kategorií je významně vyšší pravděpodobnost, že budou mít problémy s duševním zdravím,“ uvedl jeden z výzkumníků Matouš Pilnáček.
Potíže s duševním zdravím nevnímají jako problémy, říká sociolog
Za alarmující označil také fakt, že významná část uprchlíků, která pociťuje příznaky středně těžké nebo těžké úzkosti nebo deprese, tyto problémy prakticky neřeší. „Potíže s duševním zdravím totiž nevnímají jako problémy. Je proto méně pravděpodobné, že vyhledají pomoc. Nedostatečné uznání těchto problémů a znepokojivě nízká míra vyhledávání podpory v oblasti duševního zdraví ukazují na potřebu programů gramotnosti v oblasti duševního zdraví zaměřených konkrétně na tuto populaci,“ řekl sociolog.
Vzdělávací programy by měly uprchlíky vybavit znalostmi pro zvýšení jejich duševní pohody
Takové programy by podle odborníků měly podporovat povědomí, destigmatizovat problémy duševního zdraví, vybavit jednotlivce znalostmi a dovednostmi pro zvýšení jejich duševní pohody a odolnosti a umožnit jim, aby v případě potřeby vyhledali adekvátní podporu. Dále by měly být citlivé na specifické potřeby dané skupiny. „Vzhledem k jazykovým bariérám a kulturním rozdílům považuji za klíčové zavedení programů vedených ukrajinskými odborníky, které by byly poskytovány v ukrajinském jazyce. Tyto programy by mohly významně přispět k destigmatizaci duševních problémů a zvýšit přístup k péči,“ dodala výzkumnice z Národního ústavu duševního zdraví a spoluautorka studie Zoe Guerrero.
Psychickými problémy trpí i Ukrajinci v Polsku
Výsledky českých vědců korespondují se zjištěními kolegů v zahraničí například v Polsku nebo na Ukrajině, kde vědci mezi válkou postiženými Ukrajinci zjistili podobnou úroveň deprese a úzkosti. „Překážky v přístupu k léčbě, které respondenti v naší studii uváděli, byly podobné těm, které uváděli v jiných studiích, což naznačuje potřebu vzdělávání o různých typech dostupné pomoci a o tom, kdy ji vyhledat,“ upřesnil Pilnáček.
