Pacientům po transplantaci kostní dřeně nebo orgánů pomáhá při léčbě buněčná terapie. Vyjde na 800.000 korun, letos léčbu začaly proplácet pojišťovny, uvedla v tiskové zprávě vedoucí brněnského Centra buněčného a tkáňového inženýrství ICRC Irena Koutná. Pokrokový léčebný přístup využívají lékaři k léčbě virových infekcí tam, kde tradiční léčba antivirotiky selhává.

ICRC je společným pracovištěm Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V roce 2022 získalo Centrum buněčného a tkáňového inženýrství od Státního ústavu pro kontrolu léčiv povolení vyrábět a následně podávat nová léčiva na bázi buněk a tkání pacientům po celém Česku a Evropě. „Dnes tuto léčbu odebírají transplantační centra v Praze, Hradci Králové, Ostravě a samozřejmě v Brně,“ uvedl mluvčí svatoanenské nemocnice Jiří Erlebach.

Buněčná terapie je jedním z nejprogresivnějších léčebných postupů současné medicíny

Lékaři ji využívají pro pacienty po transplantaci kostní dřeně nebo orgánů, kteří mají nefunkční nebo potlačenou imunitu a nákaza různými viry je životně ohrožuje. „Pokud u těchto pacientů selhávala léčba antivirotiky, neexistovalo další řešení,“ sdělila Koutná. Skupina preparátů schopná léčit virové infekce se označuje jako VSL – virus specifické lymfocyty. Buněčná terapie virus specifickými lymfocyty umí navodit léčebný efekt do tří týdnů. Pacientů, kterým to může zachránit život, je v tuzemsku podle nemocnice kolem 30 ročně.

Léčbu letos začaly proplácet pojišťovny, což odborníci považují za ohromný úspěch

„Jsou pacienti, kteří jinou alternativu nemají, je to tak otázka záchrany života. Jeden cyklus takovéto léčby virové infekce vyjde odhadem na 800.000 korun. Po prodělání nemoci a léčbě antivirotiky často zůstávají pacientům různě závažné následky, následná péče tak představuje zátěž pro zdravotnický systém. Pacienti po buněčné terapii se rychle vracejí do běžného života. I do toho pracovního,“ dodala vedoucí centra.

Buněčná terapie je léčba založená na lidských buňkách, a to buď vlastních, nebo od dárce

Odebrané buňky se pomocí technik molekulární biologie, tkáňového inženýrství a genových manipulací kultivují, mění, nebo jsou aktivovány k vykonávání své původní činnosti, například obraně organismu. Následně je odborníci namnoží a vzniklý buněčný materiál pak vkládají přímo do těla pacienta. Samotný odběr buněk pro terapii virus specifickými lymfocyty nepředstavuje pro dárce výraznou zátěž. Podle Koutné je to záležitost dvou až tří hodin. Odborníci se už naučili zacházet s minimálním množstvím buněk. Pro tento typ léčby je nejlepší, pokud je dárcem blízký příbuzný, rodiče, sourozenci nebo potomci.