Dnešní Nedělní speciál míří tentokrát na výzkum archeologů v lomu Mokrá na Brněnsku. Objevili tam velkou středověkou vápenku z 13. až 14. století, v níž se pálilo až 300 tun vápna týdně zřejmě na stavbu hradu Vildenberk. A později ji majitelé panství nechali rozšířit. Unikátní nález se nacházel ve zrekultivovaném okrajovém prostoru lomu. Z větší části lomem ještě nedotčený terén tu skrývá pozůstatky značného množství starých úvozových cest, dvou vápenických pecí, a také válečné okopy, informoval na webu brněnského Ústavu archeologické památkové péče vedoucí výzkumu Petr Kos.

Vápenická pec měla impozantní rozměry

Nečekaný nález velké jámové vápenické pece v trati Pacholčí, která měla impozantní rozměry asi 11 krát 15 metrů a hloubku 3 až 4 metry, znamenal pro archeology velké překvapení. „Zjišťovací sondáží se podařilo zjistit, že svrchní část objektu, zaplněná uhelným prachem, sloužila naposledy jako zahloubená plošina vápenického milířiště,“ uvedl Kos.

Do milíře se vešlo přes 400 metrů krychlových vsázky

K vápenici v té době náležela ještě zemnice a dvě milířovací plošiny, které produkovaly dřevěné uhlí k podpoře výpalu vápna. „Hrubým statistickým výpočtem odborníci zjistili, že milíř vápenky mohlo tvořit až 148 metrů krychlových uhlí a 295 kubíků vápence. Nalezené zlomky keramiky a kovové předměty předurčují stáří milířovacího zařízení do rozmezí 17. až 19. století,“ sdělil archeolog.

Vápenici mohla využívat dvě panství

Vápenice podle Kose souvisela s obdobím baroka. A díky poloze v dnešním katastru Hostěnic ji současně mohla využívat dvě panství, a to velkostatek Podolí, jenž byl součástí majetku kapituly svatého Petra v Brně, a také velkostatek Pozořice, který patřil Lichtenštejnům.

Vypálené vápno zřejmě používali ke stavbě Vildenberku

Hlubší zjišťovací sondy také podle archeologů potvrdily, že milířům předcházela vápenická pec neobvyklé konstrukce. „Její stáří určuje nalezená keramika do vrcholného středověku, čímž se hypoteticky řadí k objektům panství rodu z Pozořic, budujícího si na počátku 14. století nedaleko Hostěnic hrad Vildenberk,“ upřesnil Kos.

Byla to největší vápenka na Moravě a možná i v Evropě, tvrdí archeologové

Unikátní pec měla podvojná peciště umístěná po stranách s obdélným obslužným prostorem a patřilo k ní celkem 12 topných kanálů. Odborníci vypočítali, že se do ní tehdy vešlo až 268 metrů krychlových vápence. Díky tomu to podle Kose byla absolutně největší vrcholně středověká vápenka na Moravě a snad i v celé Evropě.

Pec mohla produkovat až 287 tun vápna

Pokud pálila pec vápno současně v obou pecištích, mohla okamžitě produkovat až 240 kubíků páleného kusového vápna o váze asi 287 tun. To podle historiků otevírá otázku možného založení mimořádně rozlehlého hradu Vildenberk, který měl rozměry 137 krát 37 metrů, panovníkem Václavem II. a jeho následné hypotetické zcizení venkovskou šlechtou po jeho smrti roku 1305.