Negativita na Facebooku je běžnou strategií volebních kampaní politických stran. Vědci sledovali aktivity politických stran na této sociální síti v letech 2020 až 2022 v ČR, Maďarsku, Litvě, Moldavsku a Rumunsku při parlamentních volbách. Česko přitom v tomto srovnání vede, negativních bylo 52 procent příspěvků. Prokázal to výzkum, na kterém se podílela Alena Pospíšil Macková z Národního institutu SYRI v Brně.

Negativní obsah vyvolává silné emocionální reakce

„Negativní příspěvky generují vyšší zapojení uživatelů, zejména co se týče reakcí a komentářů, ve srovnání s neutrálními nebo pozitivními sděleními. Negativní obsah přitahuje voliče z několika důvodů. Především vyvolává silné emocionální reakce, jako je strach nebo hněv, které vedou k větší pozornosti a následné interakci s obsahem. Lidé často rezonují s negativními zprávami intenzivněji než s pozitivními, což způsobuje, že na ně více reagují a sdílejí je,“ upozornila Macková. Kromě toho, že negativita zvyšuje zapojení uživatelů, panují obavy, že může také přispívat k nárůstu politické polarizace a nedůvěry v demokratické instituce.

Analyzovali kampaně v různých kontextech

Vědci analyzovali volební kampaně v různých kontextech včetně událostí, jako byla pandemie covid-19 nebo invaze na Ukrajinu. Do postů i komentářů se pak promítaly i ekonomické a sociální otázky, korupce, zahraniční politika a politika LGBTQ+. Všechna tato témata byla spojena s negativním postojem. „Negativní komunikace také zdůrazňuje problémy, které lidé vnímají jako zásadní. V Česku se řešilo zejména zdraví,“ uvedla vědkyně, která působí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Vyniká zahraniční politika

Podle dostupných dat se v zemích střední a východní Evropy negativita na Facebooku projevuje ve větší míře než v jiných zemích. Vyvolává také více reakcí a komentářů. „Pokud bychom chtěli najít nějaký společný vzorec pro všechny sledované země, tak vyniká zahraniční politika. Výraznost negativity v příspěvcích zabývajících se zahraniční politikou zdůraznila citlivost tohoto tématu pro region,“ upřesnila Macková.

Lidé víc zdůrazňují ekonomická témata, stálicí je korupce

Oproti západní Evropě jde najít také několik dalších rozdílů. Tím hlavním je větší akcentace ekonomických témat, která pro západoevropské země nejsou natolik běžná. „Dále jsme v našem prostředí pozorovali menší důraz na imigrační politiku, politiku životního prostředí, politický radikalismus a náboženský fanatismus,“ řekla vědkyně. Stálicí je naopak téma korupce, což podle vědkyně odráží nestabilitu regionu. Pozoruhodné je, že řešení zahraniční politiky v negativních příspěvcích je výraznou charakteristikou zemí střední a východní Evropy ve srovnání se západní Evropou.

Nejnižší negativita byla v Litvě

Nejvyšší míru negativních výroků vědci zjistili v Česku (52 procent), naopak nejnižší byla v Litvě (17 procent). Zatímco negativita je již dlouho předmětem vědeckého zkoumání, současné změny ve společnosti, jako je pokles důvěry a růst polarizace, stejně jako široké rozšíření sociálních médií, změnily kontext volebních kampaní. Navíc výjimečné události, jako byl covid-19 a ruská invaze na Ukrajinu, ovlivnily způsob, jakým se ve zkoumaných zemích střední a východní Evropy negativita spojovala s konkrétními tématy kampaně.