Až 12 tisíc let staré ozdoby z ulity plže objevili archeologové ve staré Kateřinské jeskyni v Moravském krasu. Výzkumy tam běží už sedm let a letos přinesly také objev nejstarších kreseb na stěnách jeskyně v ČR, jejichž stáří je až 7200 let. Na jaře se pak podařilo datovat další dvě neolitické kresby v zadní části Ledové chodby, sdělil zpravodajskému portálu BRŇAN mluvčí Správy jeskyní Pavel Gejdoš. Na výzkumech se podílí archeologové z univerzity v Olomouci, vědci z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd a odborníci z Moravského zemského muzea v Brně.

Objev zapadá do období pozdního paleolitu až středního neolitu

Tři ozdoby z ulity plže zubovce dunajského s vybroušeným otvorem považují archeologové za významný objev. Podle nich zapadají do období pozdního paleolitu až středního neolitu, tedy do rozmezí před 12 až 6 tisíci lety. „Nález by tak mohl korespondovat nejen s dřívějšími nálezy v portálu jeskyně, ale také s dříve nalezenými pravěkým kresbami,“ upřesnil Petr Zajíček ze Správy jeskyní ČR. V sondách u útvaru Mozek se v sedimentech nacházely kosti pleistocenních zvířat, převážně jeskynních medvědů. V sondě za Netopýřím jezírkem výzkumníci při povrchu nalezli novověké střepy a hlouběji kosti pleistocenních zvířat.

Našli už 15 pravěkých nástěnných kreseb

Kromě ulit našli archeologové v Kateřinské jeskyni i zmíněné nástěnné kresby. „K dnešnímu dni je tak známo celkem 15 pravěkých kresebných objektů rozmístěných na různých místech Kateřinské jeskyně. Třetím rokem také pokračoval archeologický výzkum ve vnitřních částech jeskyně poblíž zjištěných pravěkých kreseb,“ uvedl Zajíček.

Loni a předloni objevili břidlicové destičky i keramiku

Předloni a loni dělali výzkumníci sondáže v Ledové a bezejmenné chodbě. Právě bezejmenná chodba ukrývala v sedimentech pozůstatky penězokazecké dílny, pravěkou štípanou industrii, fragmenty pravěké a středověké keramiky, a úlomky záhadné břidlicové destičky s basreliéfem připomínajícím procesí dvanácti chetitských bohů. Na tyto objevy navázal i letošní výzkum. „V bezejmenné chodbě byly nalezeny další střížky z penězokazecké dílny, štípaná industrie a pravěké a středověké keramické střepy,“ sdělil jeskyňář.

V jeskyni si udělali ve středověku tajnou penězokazeckou dílnu

Už při první části nového výzkumu Kateřinské jeskyně předloni v srpnu archeologové našli velké množství polotovarů mincí, které nemají ražbu a mnohé jsou různým způsobem poškozené. Hojně se vyskytl také odpad plechů po výrobě. „Tento nález dokládá skutečnost, že v prostorách této jeskyně na začátku Suchého žlebu byla ve středověku, buď na konci 14. nebo v průběhu 15. století, tajná penězokazecká dílna. Nález tohoto typu v jeskyni je po Čertově díře na Kotouči u Štramberku teprve druhý na Moravě,“ řekl Gejdoš.

Hlavní dóm je největší zpřístupněný podzemní prostor v Moravském krasu

Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. O jejím objevu se vypráví pověst o pasačce a zatoulané ovečce. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910. „Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký Hlavní dóm je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu,“ dodal mluvčí Správy jeskyní.