Brněnská diecéze loni hospodařila s rozpočtem ve výši zhruba 2,5 miliardy korun. Na postupný útlum financí od státu se už nyní připravuje třeba investicemi do realit, akcií či dluhopisů. S více než 1,1 miliardou korun pracuje Diecézní charita Brno, zbytek financí zajišťuje provoz církevních škol, duchovních služeb, chod farností, péči o památky a architektonicky cenné historické budovy, část peněz pak míří i do investičních projektů. Diecéze tak prostřednictvím svých firem staví výrobní haly či sklady u křížení dálnic D1 a D2 v Brně a v Mikulově na Břeclavsku nebo provozuje obchodní centrum Velký Špalíček v Brně. Novinářům to řekli představitelé diecéze.

Chtějí rozvíjet investiční aktivity

„Snažíme se fungovat tak, abychom každý rok generovali dostatečný příjem na zajištění chodu služeb, které napříč diecézí nabízíme. Ať už jde o služby duchovní, nebo ty, skrze které jiným způsobem sloužíme celé společnosti – sociální, poradenské, psychologické nebo vzdělávací služby. Proto chceme i v následujících letech rozvíjet investiční aktivity tak, abychom dokázali odpovídajícím způsobem kompenzovat chystaný výpadek příjmů ze státního rozpočtu,“ vysvětlil generální vikář brněnské diecéze Pavel Kafka.

Skončí příspěvky státu církvím

Podle biskupa Pavla Konzbula totiž v roce 2030 skončí příspěvek státu na provoz církví, který se v případě Brněnské diecéze každoročně snižuje o zhruba šest milionů korun, ovšem za šest let skočí z 45 milionů na nulu. Roční rozpočet 2,467 miliardy přitom představuje celkový obrat diecéze včetně charity, škol či farností. „Jde mi o to, aby naše diecéze nebyla primárně bohatá, ale fungující,“ zdůraznil Konzbul.

Připravují řadu investic

Brněnská diecéze proto už začátkem milénia investovala do koupi Velkého Špalíčku a diecézní společnost Urbanon zvažuje budování maloobchodních kapacit na venkově a jejich pronajímání nadnárodním řetězcům. Připravuje také kolejní dům Augustin v Jaselské ulici v Brně a dalším projektem je celková proměna kláštera voršilek a jeho propojení s Novobranskou ulicí a Římským náměstím.

Přípravu na soběstačnost zahájili už před 11 lety

Investiční projekty si přitom musí vydělat nejen na sebe, ale pokrýt i výdaje biskupského úřadu, kapitul a farností. „Přípravu na to, abychom se dokázali samostatně uživit, jsme zahájili už v roce 2013. Investice, které k soběstačnosti vedou, jsou zatím vesměs konzervativní, s požadavkem na dlouhodobý a stabilní výnos a malou míru rizika. Proto jsme se zaměřili převážně na akvizice nemovitostí, investice do akcií a dluhopisů prostřednictvím Fondu udržitelnosti Římskokatolické církve a v posledních letech taky na developerskou činnost. Loni jsme jako Biskupství brněnské skončili s hospodářským výsledkem v plusu 6 milionů korun,“ upřesnil generální vikář Pavel Kafka.

Věřící budou moci přispívat přes mobilní aplikaci Donátor

Na financování se podílí také věřící dobrovolnými příspěvky do Fondu na podporu kněží a pastorace. „Za sedm let jeho existence do něj pravidelně přispívá více než 8 700 donátorů. Opět se tím ukazuje, že lepší než jakékoliv příkazy je dobrovolné zapojení lidí, poskytnutí výsledků transparentního hospodaření a pozvání ke spoluzodpovědnosti za budoucnost naší diecéze,“ vysvětlil biskup. Loni věřící jen formou donátorství vybrali 21,3 milionů korun. „Ještě letos chystáme nějaké změny, které přinesou modernější způsoby zapojení věřících do tohoto fondu, například pomocí aplikace Donátor, která umožní věřícím přispívat do nedělních sbírek pomocí mobilu,“ dodal Konzbul.