Část tuzemských rodičů ze střední třídy dává přednost ochraně svých dětí před údajně utlačujícím prostředím veřejných základních škol. Rodiče kladou důraz na všestranný rozvoj dítěte a jeho duševní i fyzické zdraví, namísto soustředění se primárně na studijní výsledky. Za touto tendencí, která se objevila v posledních letech, je snaha rodičů zajistit svým dětem co nejlepší kvalitu života – během školní docházky, ale i do budoucna. Vyplývá to z výzkumu Radky Smith Slámové z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a Jaroslavy Simonové, které působí v Národním institutu SYRI v Brně.

Vybírají školu podle přívětivosti k žákům

„Někteří vzdělaní rodiče si hledají školu hlavně podle toho, jak přívětivá je k žákům a jim samotným. Mají zájem hlavně o školy a třídy, které fungují v souladu s jejich výchovnou filozofií a na které mají dobré reference od jiných rodičů ve své sociální bublině. Tato volba však může neúmyslně vést k sociální segregaci, jelikož tyto programy jsou často méně dostupné pro rodiny s omezenými zdroji,“ uvedla Simonová. Do řady takových škol a tříd totiž musejí rodiče dělat přijímací pohovory nebo jinak prokazovat, že se stanou aktivními členy školní komunity. Kromě toho se v takových školách a třídách někdy připlácí navíc, přestože jsou součástí veřejného systému vzdělávání.

Kvůli dětem musí na jedné škole sepsat přesvědčivou esej

„Je to paradoxní. Tito rodiče často tvrdí, že je pro ně důležitá spravedlnost a rozmanitost. Domnívají se však, že v českém prostředí tyto aspekty nejlépe podporují školy a třídy, které jsou sociálně exkluzivní. Aby se třeba dostalo dítě do třídy s výukovým programem Začít spolu, musejí rodiče na jedné škole napsat přesvědčivou esej o tom, v čem je tento program oslovil. Přitom právě program Začít spolu je koncipován pro žáky z mnoha typů zázemí – ne jen pro ty, jejichž rodiče píší pěkné eseje,“ vysvětlila Smith Slámová.

Osobité preference rodičů vedou mnohdy k exkluzi

Řada rodičů považuje za klíčová specifická témata respektující komunikaci, smysluplnost požadavků učitelů, pobyt venku, zdravou stravu či konzumace médií. Podstatný je i přístup školy k technologiím a důraz učitelů na fyzickou a psychickou pohodu žáků. „Tyto osobité preference rodičů vedou mnohdy k exkluzi a k rozdílným vzdělávacím podmínkám v různých třídách na stejné škole. V jedné třídě si například rodiče ve spolupráci s vedením školy zajistí menší žákovský kolektiv a vlastního pedagoga, který využívá inovativní výukové metody, zatímco v ostatních třídách je 25 žáků a rodiče si zde učitele vybrat nemůžou,“ řekla Simonová. I jinak nesoutěživí rodiče takto mohou poskytnout svému dítěti výhodu v kognitivním, sociálním nebo fyzickém vývoji tím, že mu zajistí místo ve výběrové třídě.

Školy by si měly dávat pozor ne nezamýšlený vznik exkluzivních tříd

Podle Smith Slámové závěry studie poukazují na mnohá dilemata, která musí dnešní kantoři řešit v reakci na přání rodičů. „Nemůžeme se divit rodičům, že se snaží svému dítěti zajistit co nejpříznivější vzdělávací podmínky. Učitelé a vedení škol by si ale měli všímat, zda u nich na škole nezamyšleně nevznikají exkluzivní třídy, v nichž se mají žáci trochu lépe. Úlohou veřejných škol je přeci poskytovat kvalitní vzdělávání všem žákům – nikoliv vyhovět úzké skupině rodičů, která má velmi specifické požadavky,“ dodala výzkumnice.