Relikviář s lebkou Tomáše Akvinského bude v pátek k vidění v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla. Na Petrově si tak věřící připomenou letošní 750. výročí tohoto světce a významného středověkého filozofa. Lidé tak budou mít možnost uctít památku proslulého myslitele na společné bohoslužbě při akci nazvané Tomáš mezi námi. Program obsahuje také přednášku profesora Petra Osolsobě nebo osobní svědectví biskupa Pavla Konzbula. Zpravodajský portál BRŇAN o tom informovala mluvčí biskupství Anežka Benešová.
Ostatky světce putují letos po celém světě
Místo posledního odpočinku svatého Tomáše Akvinského se nachází ve francouzském Toulouse, během letošního jubilejního roku se ale relikviář s jeho lebkou přesouvá po nejrůznějších kostelích po celém světě i v Česku. „Ostatky doprovází bratři dominikáni, v jejichž řádu světec působil. V pátek 1. listopadu, v den slavnosti Všech svatých, relikviář doputuje do brněnské diecéze, konkrétně do katedrály na Petrově,“ upřesnila Benešová.
Památku filozofa uctí akcí Tomáš mezi námi
V rámci slavnostní akce Tomáš mezi námi věřící společně uctí světcovu památku. Program začne v 16:00 v sále na adrese Petrov 2 přednáškou profesora Petra Osolsobě na téma života a díla svatého Tomáše Akvinského v umění, církvi i společnosti. V 17:30 bude v katedrále následovat slavnostní bohoslužba, kterou odslouží biskup Pavel Konzbul. Při mši zazní v podání Brněnského katedrálního sboru Magnificat některé ze skladeb, které světec otextoval. Na bohoslužbu naváže osobní svědectví brněnského biskupa s názvem Tomáš a já. Katedrála s možností uctít ostatky filozofa zůstane podle mluvčí otevřená až do 21 hodin.
V kryptě katedrály si lidé prohlédnou expozici k výročí světce
Do oslav 750. výročí od světcova úmrtí se zapojilo i Diecézní muzeum, které v kryptě katedrály připravilo expozici Doctores Ecclesiae – Církevní učitelé, inspirovanou sv. Tomášem. Ta bude 1. listopadu k vidění od 10:00 do 20:00.
Tomáš Akvinský byl filozof i učitel církve
Tomáš Akvinský byl katolický filozof a teolog 13. století, jeden z největších středověkých myslitelů, jehož práce představuje vrchol scholastiky. Narodil se roku 1225 jako syn hraběte Landolfa a v rané dospělosti proti vůli své rodiny vstoupil do kláštera dominikánů. Později studoval v Kolíně nad Rýnem a v Paříži, kde se stal profesorem a doktorem bohosloví. „Za jeho nejvýznamnější dílo bývá považována rozsáhlá Suma teologická, v níž filozof zodpovídá základní náboženské otázky. Za svatého byl prohlášen už v roce 1323 a římskokatolická církev jej řadí mezi 36 takzvaných učitelů církve,“ dodala mluvčí.
