Klimatická změna, nástup umělé inteligence, pandemie covidu nebo válka na Ukrajině. To vše jsou významné proměnné, které mají vliv na dnešní dospívající generaci. Jak ale česká mládež vnímá současnou společnost a co ji vlastně trápí? To se budou snažit zjistit odborníci Národního institutu SYRI v Brně v unikátním výzkumu, uvedl mluvčí institutu Filip Vrána.
Chtějí zjistit relevanci problémů pro dospívající mládež
„Chceme zjistit, jaké společenské problémy jsou pro dospívající relevantní. Jak oni sami cítí, že by tyto problémy mohli ovlivňovat, případně do nich sami vstupovat,“ uvedla k výzkumu, který začal před několika týdny, vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová.
Vedou hloubkové rozhovory se stovkou respondentů
Vědci si vybrali poměrně rozsáhlý vzorek zhruba stovky mladých lidí ve dvou věkových skupinách mezi 15 a 19 lety a od 19 do 25 let. S těmi vedou hloubkové rozhovory. „Unikátní je výzkum v tom, že rozhovory s mladými lidmi vedou zároveň mladí výzkumníci. Je to tedy opak konceptu o nás bez nás. Čekáme, že se dozvíme, co mladé trápí, co vnímají za problémy a zda a do jaké míry jsou s tím ochotni a případně se cítí být schopni něco dělat,“ doplnila Petra Guasti, která vede výzkumnou skupinu zaměřenou na polarizaci společnosti.
Využijí deníkové a participativní metody
Jednou z forem, jak získat vhled do myšlení mladé populace, je využití deníkových a participativních metod. Mladí díky nim mohou objevit často i skryté vrstvy problémů, které je trápí. „Ne všechny problémy a postoje ke světu máme formulované na vědomé úrovni, a ne všechny problémy je možné formulovat individuálně. Participace umožní přístup k těmto důležitým složkám vnímání světa v jeho problematičnosti,“ uvedla filozofka Alice Koubová, která se zabývá společenskou odolností.
Nejpalčivějším problémem je dostupnost bydlení
Do výzkumu mladých se zapojily hned tři výzkumné skupiny SYRI. Tedy třetina všech týmů, které institut má. „Z prvních rozhovorů, které už máme za sebou, zatím vyvstávají dva nejpalčivěji vnímané okruhy problémů. Tím prvním je dostupnost bydlení pro mladé lidi a celkově finanční nejistota při vstupu do dospělosti a osamostatňování se. Tím druhým je environmentální a klimatická krize,“ dodala Šeďová.
SYRI zahrnuje 150 výzkumníků
SYRI spojuje tři klíčové české vědecké instituce – Masarykovu univerzitu, Univerzitu Karlovu a Akademii věd. Celkem zahrnuje 150 výzkumníků z oblasti společenských věd, kteří mají velmi pestré zaměření. Jsou mezi nimi sociologové, politologové, filozofové, ekonomové, psychologové, odborníci na vzdělávání a další. Široké spektrum odborníků se podílí i na aktuálně zahájeném výzkumu mládeže.