Pandemie koronaviru znamenala extrémní vytížení pro zdravotnické pracovníky v první linii, kteří museli dlouhé hodiny používat osobní ochranné prostředky jako jsou ústenky, respirátory nebo speciální oděvy. Dlouhodobé zatížení vedlo v řadě případů k různým dermatologickým komplikacím. Podle studie Národního institutu SYRI v Brně hlásilo 94 procent z téměř 800 zdravotníků komplikace, například suchou kůži, svědění, vznik otlaků a oděrek i modřiny, bolest a podobně. Vzhledem k tomu, že s covidem a podobnými chorobami se bude zdravotnictví potýkat i v budoucnu, odborníci navrhují klást větší důraz na preventivní opatření při užívání ochranných pomůcek zejména v případě 12hodinových směn, uvedl pro Nedělní speciál mluvčí institutu Filip Vrána.

Data sbírali v první linii v tuzemsku i na Slovensku

Výzkumníci sbírali data u zdravotníků v první linii jak v České republice, tak na Slovensku. Z celkového počtu 795 respondentů tvořily většinu ženy (92 %). Více než polovina byla přitom mladší 46 let. „Studie prokázala velmi výrazný vliv používání ochranných prostředků na řadu zdravotních komplikací. Celkem 93,8 procent zdravotníků uvedlo alespoň jednu komplikaci v souvislosti s používáním dýchacích a obličejových ochranných prostředků, 94,1 procent účastníků mělo problémy související s používáním ochranných prostředků rukou a 45,8 procent účastníků uvedlo aspoň jednu komplikaci související s ochrannými obleky,“ uvedla Natália Antalová ze SYRI, která působí na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Zdravotníci nejvíc trpěli při dlouhých směnách

Problémy zdravotníků se podle ní násobily v souvislosti s těmi nejdelšími směnami. „Ti, kteří pracovali ve dvanáctihodinových směnách, měli signifikantně vyšší výskyt bolesti a otlaků za ušima, svědění očí, rtů, akné a podobně,“ upřesnila expertka.

Podle výzkumného týmu je proto nutné zapracovat na prevenci

„Zdravotníci by měli mít prostor na pravidelnou úlevu od ochranných pomůcek, zejména při delších směnách. Kontrola stavu pokožky by měla být prováděna jak během doby jejich využívání, tak v přestávkách, s preventivními strategiemi na podporu zdraví kůže,“ řekla Andrea Pokorná ze SYRI a Ústavu zdravotnických věd brněnské lékařské fakulty. A s kolegy doporučuje revizi stávajících pokynů na podporu bezpečnosti a ochrany zdravotnických pracovníků. ,,Doporučuji také využívání ochranných protektivních krémů a speciálních krytí ke snížení rizika poškození pokožky,“ zdůraznila Pokorná.

Mezi nejčastější potíže patřily bolesti a otlaky, suchá kůže nebo svědění očí a rtů

Nutnost preventivních opatření je akcentována v souvislosti s následujícími čísly, která jsou výsledkem studie vědců SYRI a Ústavu zdravotnických věd Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Mezi nejčastěji hlášené kožní komplikace, které souvisejí s používáním respirátorů, patřily bolest a otlaky za ušima (67,4 %), suchá kůže (50,1 %), svědění očí nebo rtů (44,5 %), akné (36,9 %), vyrážka (36,9 %), zarudnutí kůže (33,3 %) nebo dokonce tlakové léze (33,3 %). „Na rukou pak zdravotníci nejčastěji uváděli suchou kůži (78,2 %), svědění (46,9 %), zarudnutí kůže (30,9 %) nebo vyrážku (18,4 %),“ upřesnil Vrána.

Poruchy psychiky uváděli zdravotníci méně

Naopak komplikace v oblasti duševního zdraví jako jsou úzkosti a záchvaty paniky, případně bolesti hlavy uváděli zdravotníci jen minimálně. Na druhé straně se posttraumatický syndrom a jeho příznaky rozvíjejí se zpožděním až několika měsíců. Proto je možné předpokládat, že se situace v této oblasti může s postupem času zhoršovat.