Interakce mezi lokálními a krajinnými faktory, které mají vliv na distribuci pesticidů v plodinách ovocných sadů a vinic, studovali vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Výzkum navazuje na studii zaměřenou na analýzu transportu a bioakumulace pesticidů v zemědělsko-lesní krajině a přináší nové poznatky o jejich šíření napříč různými složkami ekosystému, uvedla v tiskové zprávě mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.
Analyzovali rezidua pesticidů v půdě, rostlinách, hlodavcích a pavoucích
„Analyzovali jsme rezidua pesticidů v půdě, rostlinách, hlodavcích a pavoucích, což umožnilo podrobně sledovat distribuci těchto látek od primárních producentů přes býložravce až po bezobratlé predátory. Tato komplexní analýza poskytuje ucelený pohled na to, jak pesticidy ovlivňují různé trofické skupiny a jaké faktory přispívají k jejich akumulaci v ekosystémech. Zjištění jednoznačně podtrhla význam environmentálních a managementových strategií pro ochranu biodiverzity,“ vysvětlil výzkumník Radek Michalko.
Našli i zakázané pesticidy
Studie odhalila na obhospodařovaných lokalitách přítomnost pesticidů, a to i zakázaných. Mezi detekovanými pesticidy vědci objevili vysoce toxické látky, jako karbofuran, malathion a methoxychlor, jejichž aplikace je již dlouhodobě zakázána. Podle vědce Ondřeje Košuliče nelze vyloučit nelegální aplikaci těchto látek, které dlouhodobě přetrvávají v životním prostředí, což představuje významné riziko pro biodiverzitu a zdraví ekosystémů.
Perzistentní a nelegálně používané chemikálie ohrožují i ekologické hospodaření
„Výsledky navíc naznačují, že i ekologické hospodaření může být ohroženo perzistentními a nelegálně používanými chemikáliemi. Zjištění přítomnosti neregistrovaných pesticidů poukazuje také na vážné nedostatky v regulačních opatřeních. Tato zjištění podtrhují naléhavou potřebu přísnějšího prosazování předpisů a důslednějšího monitorování pesticidů, aby bylo možné lépe chránit životní prostředí a veřejné zdraví,“ zdůraznil Košulič.
Pavoukům poskytují útočiště louky a lesní biotopy
Pro snížení úrovně pesticidů například u pavouků se podle vědců ukázala klíčová polopřirozená stanoviště, jakými jsou louky a lesní biotopy. Tato stanoviště totiž poskytují útočiště s nižší expozicí pesticidů, a to díky tomu, že jsou méně často nebo vůbec chemicky ošetřována ve srovnání s intenzivně obhospodařovanými plochami, jako pole či ovocné sady.
Udržování a podpora stanovišť v krajině má důležitou roli při omezování expozice pesticidů
Rozkladem organické hmoty a zvýšenou biologickou aktivitou půdy mohou navíc tyto biotopy přispívat k rychlejší degradaci pesticidů v prostředí. Pavouci pohybující se mezi stanovišti mohou díky tomu trávit většinu svého času v prostředí s nízkou kontaminací, což u nich přispívá ke snížení množství reziduí pesticidů. Odborníci tak došli k závěru, že udržování a podpora těchto stanovišť v krajině sehrává důležitou roli při omezování expozice pesticidů.
S vyšším podílem pavouků stavících sítě vzrostl počet detekovaných chemikálií
„Zajímavým zjištěním pro nás bylo i to, že s vyšším podílem pavouků stavících sítě vzrostl počet detekovaných pesticidů. Tento jev lze vysvětlit jejich loveckou strategií, protože loví mobilní létající hmyz, který se může během pohybu zemědělskou krajinou dostat do kontaktu s širším spektrem pesticidů. Kromě toho může být příčinou i přímá expozice, kdy se pesticidy šířené větrem nebo během aplikace usazují na pavoučích sítích,“ poznamenal Košulič.
Distribuci pesticidů v půdě ovlivňuje typ a intenzita hospodaření
Ze studie rovněž vyplynulo, že distribuci pesticidů v půdě ovlivňuje hlavně typ a intenzita hospodaření. „Zatímco u rostlin mělo vliv jak místní hospodaření, tak struktura okolní krajiny, například podíl lesů a křovin, tak u hlodavců nebyla zjištěna žádná významná souvislost mezi úrovní pesticidů a složením krajiny nebo lokálním managementem,“ podotkl Michalko.
