Český zdravotnický systém dostatečně nezohledňuje potřeby zdravotních sester. Především jde o takzvanou dvojí péči, kdy sestry kromě své pracovní role ještě musí zvládat péči o rodinu. Kombinace zdravotnické práce a péče o blízké je navíc komplikovaná s ohledem na nedostatek pracovních sil a mnohdy nutnost pracovat na plný úvazek, nebo i v přesčasech. Populace zdravotních sester stárne, a kromě dvojí péče potřebují sestry více času věnovat i péči o sebe. Na to jim s ohledem na dlouhou pracovní dobu nezbývá čas, což vede k fyzickým i psychickým dopadům. Predikce jsou navíc takové, že do 10 let by mělo odejít 30 procent všech všeobecných sester do důchodu, upozorňuje aktuální studie Národního institutu SYRI. Problém se tak bude dále prohlubovat, řekl mluvčí SYRI Filip Vrána.

Zdravotnictví má před sebou velký problém

„České zdravotnictví má před sebou opravdu velký problém, protože objem péče naopak poroste v souvislosti se stárnutím populace. Usnadňování kombinace práce a péče by mělo být do budoucna prioritou, a to zejména proto, že ženy ve zdravotnictví převažují a jejich počet v některých oborech roste,“ uvedla Marie Pospíšilová ze SYRI. Pokud má být obor atraktivní i pro mladé a pokud mají zdravotnice zůstávat v oboru a neodcházet do zahraničí, bude nutné brát jejich potřeby v potaz. Zatím jsou možnosti kombinace práce a péče závislé spíše na neformálních pravidlech, jako tomu bylo i během pandemie covid-19, kdy si zdravotníci mezi sebou vypomáhali nebo využívali pomoc rodiny.

Zdravotnice se dostávají do extrémního vypětí

„Na téma by měl být kladen zvláštní důraz i proto, že v rozhodovacích pozicích převažují muži, kteří dvojí péči obvykle tolik neřeší. Téma je do budoucna vysoce aktuální i s ohledem na možné budoucí krize. Jak nám ukázala už pandemie, péče o příbuzné je vnímána jako individuální zodpovědnost a zdravotnice se tak dostávají do extrémního vypětí. Dvojí péče je náročná psychicky i fyzicky,“ řekla socioložka.

Ženy ve zdravotnictví mají obvykle nižší platy než muži

Studie SYRI se věnuje právě této oblasti. Obsahuje analýzu zaměřenou na postavení pečujících, identifikaci problémů, kterým čelí, a na hledání možných řešení. Ženy ve zdravotnictví mají obvykle nižší platy než muži a přebírají odpovědnost i za rodinu. Specifické je přitom postavení samoživitelek a osob v předdůchodovém věku.

Změnám by měla napomoci podpora institucionální péče a terénní pečovatelské služby

„Je nutné se zaměřit nejen na dostupnost kapacitní, prostorovou, časovou a finanční, ale také na zlepšení jejich kvality,“ sdělila Pospíšilová. Další cestou z krize je podle ní navýšení platů a snižování genderových stereotypů. „Zdravotní péče by měla být vnímána jako klíčové odvětví ekonomiky, čehož lze dosáhnout mimo jiné jejím adekvátním finančním ohodnocením. Je rovněž vhodné zavést transparentnost v odměňování a provádět pravidelné audity rozdílů v odměňování žen a mužů,“ řekla vědkyně, která doporučuje zdravotnickým zařízením mimo jiné lepší komunikaci.

Nadměrnou zátěž v oblasti zdravotnictví lze řešit i zvyšováním personálních kapacit

Podle vědkyně je žádoucí podporovat pravidelná setkání s vedoucími a bavit se o fyzickém a mentálním stresu. Nadměrnou zátěž v oblasti zdravotnictví můžeme řešit i zvyšováním personálních kapacit a zlepšením pracovních podmínek pro starší pracující, například zavedením nových a digitálních technologií v péči, které sníží její fyzickou náročnost a umožní starším pečujícím zůstat v této profesi déle.

Muži odejdou v nejbližších letech do důchodu

Zdravotnictví je silně feminizovanou oblastí – 79 procent pracovní síly tvoří ženy. Ty dominují nejen v tradičně ženských oborech, jako jsou zdravotní sestry, jejich počet se začíná zvyšovat také mezi lékaři. „Tento trend bude pravděpodobně pokračovat s ohledem na to, že aktuálně také více žen studuje zdravotnické obory. Muži jsou navíc často zastoupeni v nejvyšších věkových skupinách, a budou tedy v nejbližších letech odcházet do důchodu. Podíl žen se tak bude ještě zvyšovat,“ dodal Filip Vrána.