Vedení Brna přijme stanovisko ke studii proveditelnosti na stavbu severojižního kolejového diametru, tedy podzemní dráhy, až před jednáním centrální komise ministerstva dopravy. To by se mělo stát v následujících měsících, napsala mluvčí magistrátu Zdeňka Obalilová. Studii má vedení města k dispozici od konce loňského roku a oponentní posudek od dubna. Radní se mají vyjádřit k tomu, jaký dopravní prostředek pro podzemní dráhu, jež má v budoucnu propojit sever a jih města, preferují.

Studii zveřejní až po jejím projednání

Město kromě stanoviska chystá s Brněnskými komunikacemi ještě komplexní podklad pro jednání centrální komise a studie má být zveřejněná až po jejím projednání. „Proto byl navrhnut postup přijmout stanovisko města teprve před jednáním centrální komise,“ uvedla Obalilová.

O brněnském metru se v Brně mluví od 70. let 20. století

Jde o studii, která byla zadaná v roce 2020. O podzemní dráze se v Brně hovoří od 70. let minulého století, protože doprava mezi jihem a severem města je velmi silná a s postupnou další výstavbou bydlení, kanceláří, škol i průmyslu stále zesiluje.

Město se předběžně kloní k vlakům

Studie se zabývala mimo jiné tím, co by mohlo pod zemí jezdit. Zda vlaky, lehké metro či tramvaje. Radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS) před rokem řekl, že se město předběžně kloní k vlakům. Tato varianta se stala pravděpodobnější poté, co se částečně změnil projekt modernizace železničního uzlu. Železniční trať od Chrlic (přerovská trať) má být totiž zaústěná do podzemní stanice kolmo k nadzemnímu kolejišti. Tuto variantu požadovaly Jihomoravský kraj i Brno v usnesení zastupitelstev v roce 2018, ovšem vláda ve stejném roce schválila podvariantu bez podzemní stanice.

Podzemní dráha by spojila nové nádraží s centrem, oblastí kolem ulice Veveří a Královým Polem nebo Řečkovicemi

Nyní je tedy situace pro Brno příznivější, protože se zaústěním tratě od Chrlic do podzemní stanice se dříve počítalo jako se základem podzemní dráhy. Ta by spojovala nové nádraží, které se má podle plánů stavět v letech 2028 až 2035, s historickým centrem města, oblastí kolem ulice Veveří a po stočení trasy na severovýchod by se mohla připojit na tišnovskou trať v Králově Poli či v Řečkovicích.

Stavba nebude dřív než za 10 let

Kdy by se však Brno mohlo dočkat stavby podzemní dráhy, není jasné. Kratochvíl na březnové konferenci o budoucnosti brněnského železničního uzlu uvedl, že o ní bude možné uvažovat až po dostavbě nového nádraží, vysokorychlostních tratí a staveb, které jsou s tím spojené. Rozhodně tedy ne dříve než za deset let.

Šaliny spojující sever a jih města jsou na hraně kapacity

Již dnes jsou tramvajové linky propojující sever a jih města v ranní špičce na hraně kapacity. Velkokapacitní soupravy jezdí na linkách 1 a 12 ve velmi krátkých intervalech a přes vytížené dopravní uzly už jich více neprojede. Počet obyvatel Brna má v dalších letech růst o tisíce. Podle analýzy dopravního podniku, která byla představena letos, mají vzrůst po zprovoznění nového nádraží dopravní výkony MHD o 56 procent, přičemž drtivá většina připadne na tramvaje.