Dnešní Nedělní speciál míří tentokrát na Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde vědci budují unikátní Biobanku. Ta má pomoci pochopit rozvoj a agresivní povahu nádorových onemocnění slinivky břišní, uvedl v tiskové zprávě mluvčí fakulty Václav Tesař.
Nádory pankreatu mají špatnou prognózu
Nádory pankreatu mívají vzhledem ke své agresivitě zpravidla špatnou prognózu, kterou zhoršuje fakt, že se často projevují až tehdy, kdy je na jejich účinnou léčbu pozdě. Medián přežití pacientů se tak pohybuje v těch nejoptimističtějších případech v jednotkách let.
K výzkumu využívají trojrozměrné tkáňové modely
Pochopit podstatu onemocnění pomáhají i vědci z brněnské lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Brno. Budují Biobanku živých buněčných linií odvozených z nádorů pankreatu, s nimiž rekapitulují vývoj nádoru v laboratorních podmínkách. Využívají k tomu pokročilé trojrozměrné tkáňové modely, na nichž zkoumají biologické procesy na pozadí růstu nádorových buněk. Pojetím a napojením na klinickou praxi je projekt Biobanky jedinečný.
Dostupných buněčných linií je málo
Většina informací, které máme o biologických vlastnostech nádorů nejen slinivky, totiž pochází z omezeného počtu nádorových buněčných linií, ustanovených v posledních desetiletích. „Nicméně těchto dostupných linií je poměrně málo a nereflektují variabilitu onemocnění v populaci. Navíc během dlouhodobé kultivace nevyhnutelně dochází ke změnám a fenotypovým posunům, a biologické vlastnosti těchto linií pak nemusí odpovídat vlastnostem původního nádoru,“ uvedl Petr Vaňhara z Ústavu histologie a embryologie.
Pracují s buňkami z nádorových tkání
Pod jeho vedením vzniká lokální repozitář unikátních, detailně klinicky a molekulárně anotovaných živých buněčných linií, získaných z nádorové tkáně odebrané během chirurgického výkonu. Pokročilé trojrozměrné tkáňové modely vytvořené z takto důsledně charakterizovaných buněk pak věrněji simulují vlastnosti skutečného nádoru. Vědci na nich mohou snáz zkoumat individuální variabilitu onemocnění a buněčné mechanismy, které ji podmiňují. Například to, jak buňky reagují na buněčný stres či to, jaké signální dráhy, na něž se dá potenciálně cílit léčivy, se při něm aktivují.
Nádory slinivky se čím dál častěji objevují u mladých lidí
„Toto nám může pomoci odpovědět na otázku, proč jsou některé nádory agresivnější než jiné, nebo proč některý pacient umírá během několika měsíců a u jiného se jeho onemocnění daří zvládnout, přestože mají stejné výchozí podmínky i léčebný režim,“ upřesnil Vaňhara. Zatímco v minulosti byly nádory pankreatu dlouho omezené na starší pacienty, čím dál častěji se objevují i u mladých lidí, u nichž se mohou chovat jinak. „Odehrává se v nich něco, čemu zcela nerozumíme. Přes současný pokrok v pochopení vzniku nádorových onemocnění slinivky, a rozvoj personalizované medicíny, není terapie tak účinná, jak bychom si představovali,“ zdůraznil vědec.
Projekt je výjimečný svou systematičností
Brněnský projekt je podle Tesaře výjimečný svým systematickým uchopením, spočívajícím v propojení detailně anotovaných buněčných a tkáňových vzorků a vysoce zabezpečené digitální databáze, a provázaností experimentálních dat s údaji o zdravotním stavu konkrétních pacientů. To umožňuje zapojení i dalších špičkových odborníků z lékařské fakulty a bohunické nemocnice, kromě Ústavu histologie a embryologie a Chirurgické kliniky, také Ústavu patologie, Interní hematologické a onkologické kliniky a v květnu otevřeného Centra precizní medicíny.
Platforma by měla podpořit výzkum nádorů slinivky směřující k reálným klinickým i biomedicínským aplikacím
„Naším cílem je vytvořit platformu podporující výzkum nádorů pankreatu směřující k reálným klinickým i biomedicínským aplikacím. S využitím buněčného materiálu Biobanky můžeme experimentálně studovat biologickou podstatu onemocnění, pro lékaře je zase zajímavé, že mají na jednom místě klinická i biologická data k velkému počtu pacientů, která jsou parametrizovaná, přehledná a snadno přístupná k studiu,“ dodal Vaňhara.
