Ve veřejném i politickém prostoru roste vliv útoků na oponenty, především pak na údajnou nepravdivost jejich tvrzení. Akcelerátorem v tomto smyslu byla pandemie covidu, která přinesla nejen zdravotní a společenské výzvy, ale také ovlivnila způsob komunikace politiků. Ti využili bezprecedentní situace k tomu, aby mohli obviňovat oponenty ze lží a manipulace s realitou. Aktivnější v tomto smyslu byli zejména populisté v opozici, což souvisí s jejich schopností oslovit publikum již nakloněné antielitářským postojům, ukázal výzkum, který vedla Alena Kluknavská z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně. A právě na tento výzkum se zaměřil dnešní Nedělní speciál.

Výzkumnice analyzovaly přes 7000 příspěvků na sociální síti ve čtyřech zemích

Vědkyně analyzovaly 7 109 příspěvků na Facebooku od lídrů politických stran v Česku, Německu, Polsku a Rakousku během prvního roku pandemie, tedy od března 2020 do února 2021. Výsledky pak publikovaly v prestižním časopise Information, Communication & Society. „Zkoumaly jsme, zda více útočí populističtí nebo nepopulističtí lídři. Zajímalo nás také, jaký vliv na to měly lockdowny a jak se tato rétorika lišila mezi zkoumanými zeměmi s rozdílným pandemickým kontextem,“ uvedla Kluknavská.

Přítomnost populismu výrazně měnila dynamiku útoků

Výzkum naznačuje, že populisté jsou v obviňování oponentů ze lží aktivnější než nepopulisté, avšak míra této rétoriky se liší podle politického kontextu v jednotlivých zemích. Zatímco politici a političky napříč politickým spektrem v Rakousku, Česku i Polsku obviňovali své oponenty častěji než v Německu, přítomnost populismu výrazně mění dynamiku útoků. „Rakouští a němečtí populisté se v obviňování ze lží ukázali být aktivnější než jejich české a polské protějšky. V Polsku a České republice byl tento trend zřejmě zmírněn tím, že šlo i o vládní strany, které musely balancovat mezi útoky a odpovědností. Populisté se k němu totiž častěji uchylují, když jsou v opozici,“ upřesnila výzkumnice.

Opoziční populisté častěji využívají obvinění k polarizaci společnosti

Populisté stojící v opozici častěji využívají obvinění jako nástroj k polarizaci veřejnosti. Tato strategie může najít odezvu zejména u lidí, kteří se ztotožňují s populistickou ideologií a jsou již celkově vnímaví k antielitářské komunikaci. Pandemie koronaviru vytvořila prostředí intenzivních emocí, strachu, úzkosti a nejistot, což mohlo dále podpořit účinnost této rétoriky. „V době krize, kdy lidé hledají jistotu, může obviňování oponentů z nepravdivosti narušit důvěru ve veřejné autority a prohloubit polarizaci společnosti,“ řekla Kluknavská.

Nárokují si právo na vlastní interpretaci pravdy

Podle ní to zároveň neznamená, že populističtí aktéři ztrácejí smysl pro obecnou myšlenku nebo chápání „pravdy“. Výzkum upozorňuje, že populisté nejenže obviňují ostatní z manipulace, ale také si nárokují právo na vlastní interpretaci pravdy. „Populisté často tvrdí, že pravdu znají obyčejní lidé, čímž mění její význam, ale zároveň zdůrazňují její důležitost,“ dodala analytička.