Výzkumníci z brněnského Vysokého učení technického (VUT) pomohli vyvinout optický 3D fotoakustický skener pro lepší diagnostiku cévních onemocnění, zánětlivých stavů kůže či revmatoidní artritidy. Technologie, na které spolupracovali s anglickou University College London, zkracuje dobu vyšetření a zajišťuje výrazně přesnější výsledky. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.

Metoda fotoakustické tomografie kombinuje výhody optického a ultrazvukového zobrazování biologických tkání. Speciální laser vysílá světelné impulzy, které pronikají do tkání a vyvolávají ultrazvukové vlny. Ty jsou následně zpracované do detailního 3D obrazu cévních struktur až do hloubky 15 milimetrů. Dřívější generace technologie byla příliš pomalá pro klinické využití. Vytváření jednoho obrazu trvalo několik minut, což bylo velmi náročné na zajištění absolutní nehybnosti pacienta. Optický 3D fotoakustický skener problém řeší díky optimalizaci softwaru a využití pokročilých metod zpracování dat.

Na jeho vývoji pracuje od roku 2014 tým vědců z brněnské fakulty informačních technologií pod vedením Jiřího Jaroše

Výsledkem je několikanásobné urychlení výpočetních procesů. Nový skener dokáže vytvořit 3D obraz za několika sekund. „Technologie konečně nachází reálné uplatnění v medicíně. Díky rychlosti a přesnosti záznamu jsme překonali limity, které dosud bránily použití metody v klinické praxi,“ řekl Jaroš.

Skener rozšiřuje možnosti diagnostiky. Podle univerzity překonává omezení tradičních zobrazovacích metod, jako jsou ultrazvuk, magnetická rezonance či laboratorní testy

Za jeho klíčový přínos považují výzkumníci schopnost detailní vizualizace cévních struktur již v raných stádiích onemocnění. Například u pacientů s diabetem dokáže skener odhalit změny v mikrocirkulaci, které často předcházejí závažným komplikacím, jako je periferní cévní onemocnění. „V budoucnu může technologie najít uplatnění při sledování dynamických cévních změn v reálném čase nebo při studiu parametrů spojených s prouděním krve u pacientů s kardiovaskulárními onemocněními. Její využití slibuje lepší a rychlejší péči pro pacienty a nové možnosti výzkumu v oblasti medicíny,“ dodal Jaroš.