Brněnská zoologická zahrada se bude v příštích 15 letech řídit novou strategií rozvoje. Aktuální stav není ideální, vyplývá z dokumentu zpracovaného zoo. Ačkoliv má v porovnání s některými jinými zahradami třetí nejvyšší počet zvířat, má nejnižší návštěvnost. Její ekonomická soběstačnost je 42 procent, zatímco třeba u Zlína dosahuje 91 procent. Strategie proto stanovuje priority, které mají situaci zlepšit. Zásadní je technický rozvoj, což zahrnuje vše, co se týká celkové správy a provozu areálu Mniší hory i přidružených pracovišť. Zoo nemíní rezignovat ani na další oblasti. Bez dobrých technických podmínek je ale podle ředitelky Radany Dungelové rozvíjet nelze.

Dokument, který na svém posledním zasedání schválili zastupitelé, srovnává brněnský areál se zahradami ve Zlíně, Ostravě, Plzni, Olomouci, Jihlavě a Liberci. Zatímco Zoo Brno chovající 400 druhů zvířat a rozkládající se na 65 hektarech navštívilo předloni 262.153 lidí, do zlínské zahrady menší rozlohou i počtem druhů zvířat jich zavítalo 770.663. Cíl ze strategie z roku 2003, aby roční návštěvnost v Brně dosáhla minimálně 500.000 lidí či aby byla z 50 procent ekonomicky soběstačná, se splnit nepodařilo.

Analytická část strategie upozornila na chabý rozvoj expozic v posledních letech

Podle ní také za neúspěšným plněním cílů patrně stojí „absence malých projektů, které by zaplnily hluchá místa areálu, a hlavně absolutní rezignace na údržbu stávajících expozic, zázemí pro chovaná zvířata a zázemí pro zaměstnance. Celý areál tak působí dojmem neupravené a neudržované zoo. Na mnoha místech chybí základní infrastruktura“. Zdůrazňuje rovněž „tristní stav pracovních podmínek pro zaměstnance způsobující velkou fluktuaci lidí“ a připomíná i chybějící návštěvnický servis včetně parkoviště.

Co se týče druhové skladby zvířat, pro brněnskou zoo je ikonický lední medvěd

Jeho stávající výběh se však návštěvníkům podle pocitové mapy příliš nelíbí a podle Dungelové nesplňuje standardy pro chov. S podporou města chce plochu současného výběhu zdvojnásobit, a to na úkor kamčatských medvědů, jejichž chov dočasně ukončuje.

Zatraktivnit zoo mají i další investice. „K nejočekávanějším patří otevření expozice Subtropy s dželadami, které je v plánu na příští rok, nebo modernizace losího výběhu a jeho úprava pro jelena milu, na kterou se podařilo získat dotaci. V delším horizontu bude zapotřebí vybudovat nový tropický pavilon, neboť stávající není v uspokojivém technickém stavu. Moderní krytý pavilon přitom zásadním způsobem pozvedá návštěvnickou nabídku, protože se v něm dá čas trávit bez ohledu na počasí,“ řekl náměstek primátorky Filip Chvátal (KDU-ČSL).

K dalším investicím patří nový vstup s parkovištěm. V současnosti město připravuje zadávací řízení na výběr projektanta

Stavební práce by mohly začít v roce 2027. Předpokládaná cena je zhruba 241 milionů korun, dalších 60 milionů město investuje do související dopravní infrastruktury. Letos má rovněž začít přestavba tradičního vstupu s rozšířením parkoviště, podle Dungelové čeká zoo na dotaci. Zahrada připravuje také expozici hrošíka liberijského.