40. výročí letu Vladimíra Remka do vesmíru se slaví v Brně

Zdá se to neuvěřitelné, ale už je to skutečně 40 let, co kolem Země létala československo-sovětská výprava lodi Sojuz 28 s Vladimírem Remkem a Alexejem Gubarevem na palubě. Náš první a jediný kosmonaut, ale vlastně i první Evropan ve vesmíru, má výjimečný vztah k městu Brnu. Už jako školák chodil do astronomického kroužku na Kraví hoře, jako začínající pilot zde absolvoval první let Migem 21 a později se stal patronem restartu Hvězdárny a planetária Brno.

Vladimír Remek se na setkání v Brně ohlédne za svou vesmírnou výpravou, přijdou mu také poblahopřát také kolegové z řady dalších evropských států. Nejen kosmonauti, ale také zástupci Evropské kosmické agentury či ruské korporace pro kosmické aktivity Roskosmos. Hvězdárna a planetárium Brno spolu s dalšími partnery chystá hned několik akcí…

„Kosmonauti z celé Evropy se v Brně nebudou rojit pouze proto, aby vzpomínali na své výpravy do vesmíru. Někteří jsou skuteční pamětníci, ale budou zde i tací, co aktivně spolupracují na současných pilotovaných letech. Navíc se chceme dívat i do budoucnosti. Vždyť Brno je významné centrum kosmického průmyslu – ostatně otevření odnože Evropské kosmické agentury 7. března za účasti kosmonautů s Vladimírem Remkem v čele je toho jasným důkazem. Přijede i ředitel evropské agentury GSA, která provozuje satelitní navigační systém Galileo, a osobní videopozdrav s nabídkou na zapojení do dalších projektů zaslal i generální ředitel Evropské kosmické agentury. Vždyť Vladimír Remek nebyl jen prvním československým kosmonautem, ale i prvním evropským,“ říká Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno jako hlavní organizátor a iniciátor březnového rojení kosmonau tů

Kosmonauti a další hosté přijíždějí do Brna na pozvání hejtmana Jihomoravského kraje Bohumila Šimka, primátora statutárního města Brna Petra Vokřála a ředitele Hvězdárny a planetária Brno Jiřího Duška. Na všech aktivitách spolupracuje Technické muzeum v Brně, Jihomoravské inovační centrum, Czechinvest, Univerzita obrany a marketingová společnosti SNIP & CO.

Akce je součástí Czech Space Year, která souvisí nejen se 40. výročím letu Vladimíra Remka do vesmíru, ale 40. výročím vypuštění první, československé umělé družice Magion 1 a také 10. výročím členství České republiky v Evropské kosmické agentuře.

Program rojení – středa 7. března 2018

10.00 Technické muzeum v Brně (Purkyňova 105)
otevření výstavy Vladimír Remek – 40 roků od letu prvního Čechoslováka do kosmu
Výstava návštěvníkům přiblíží nejen kosmonauty z projektu Interkosmos, ale ukáže i zajímavosti, které doprovázely let Vladimíra Remka. V expozicích TMB uvidíme Například oblečení z výcviku a další části výstroje, původní obaly potravin, fotografie ze soukromého archivu Vladimíra Remka či malé drobnosti, které kosmonauty na jejich cestě doprovázely. Vystaven bude i originál populárního Krtečka, který Andrew Feustel (jehož manželka je českého původu) vzal na výlet do vesmíru v raketoplánu Endeavour v květnu 2011. Uvidíme i československou státní vlajku, co byla v prosinci 1972 na Měsíci díky Eugenu Cernanovi – po otci byl slovenského a po matce českého původu. Ke zhlédnutí budou i další podivuhodné artefakty související s Českou republikou a vesmírem. Akce je volně přístupná veřejnosti.

12.05 dva průlety stíhacích letounů JAS Gripen nad Brnem
Na počest kosmonautů se první průlet uskuteční zhruba v 12 hodin a 5 minut nad středem města Brna ve směru od Zábrdovic směrem na Špilberk. Druhý průlet je naplánován od Králova Pole ve směru na Komárov s odletem z Brna.

13.00 – 17.00 Hvězdárna a planetárium Brno (Kraví hora 2)
dočasná přepážka České pošty s příležitostným razítkem a dopisnicí
Od 13 do 17 hodin bude na Hvězdárně a planetáriu Brno zřízena zvláštní přepážka České pošty, na které bude k dispozici příležitostné razítko ke 40. výročí letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru. K tomu získají sběratelé odpovídající přítiskovou dopisnici a také dopisnici k 40. výročí kosmické pošty a příležitostné razítko pro poštu Praha 1. Přibližně od 14 do 15 hodin bude k dispozici i první a jediný československý kosmonaut Vladimír Remek. Vystaveny budou i známky s kosmonautickou tématikou, razítko a poduška, které byly na palubě Saljutu 6. Akce je volně přístupná veřejnosti. Vstup zdarma.

17.00 Jihomoravské inovační centrum (Purkyňova 127)
otevření ESA Business Incubation Centre Brno
ESA Business Incubation Centre Brno je podnikatelský inkubátor technologicky progresivních startupů, které ve svých komerčních produktech či službách využívají vesmírné technologie nebo systémy. Jedná se o společný projekt Jihomoravského inovačního centra, Jihomoravského kraje, Czechinvestu a Evropské kosmické agentury. S ohledem na omezenou kapacitu je vstup na otevření pouze na pozvánku.

40 let od úžasného dobrodružství

Vladimír Remek odstartoval z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ve čtvrtek 2. března 1978. Velitelem dvoučlenné posádky Sojuzu 28 byl Alexej Gubarev. Necelých devět minut stačilo k tomu, aby se loď Sojuz dostala na oběžnou dráhu Země. V dalších hodinách vystoupali do stejné výšky jako orbitální základna Saljut 6, na které již pracovali palubní specialista Georgij Grečko a velitel Jurij Romaněnko. Následné spojení obou kosmických těles se odehrálo v pátek 3. března.

Cílem výpravy Sojuz 28 bylo mj. šest experimentů, které připravili českoslovenští odborníci. V experimentu nazvaném Chlorella sledovali rozmnožování řas v podmínkách kosmického letu. Experiment Tepelná výměna porovnával subjektivní pocity tepla s objektivním měřením teploty na povrchu těla. Zajímavé bylo měření okysličování tkání kosmonautů. Vladimír Remek před startem, během letu i po přistání vyplňoval speciální dotazníky Supos. Studovala se také extinkce, tedy změny jasnosti hvězd při jejich západu v zemské atmosféře. Čistě technologický experiment byl Morava-Splav. Ten využíval pec k roztavení a pomalému regulovanému chladnutí chloridu měďného a olovnatého a chloridu stříbrného a olovnatého.

V pátek 10. března se Gubarev a Remek rozloučili s hlavní posádkou a měkce přistáli v Kazachstánu. Na návrat do vlasti ale musel Vladimír Remek počkat až po přistání stálé posádky Saljutu 6. Do Československa všichni přiletěli 27. dubna 1978.

Vladimír Remek se stal po Juriji Gagarinovi v pořadí 87. člověkem, který letěl do vesmíru. Současně je prvním nesovětským a neamerickým kosmonautem. Některé jeho výzkumy – především lékařsko-biologické a tavení materiálů – byly ve své době zcela jedinečné. Také Saljut 6 se stal výjimečný, byla to totiž první funkční základna pro dlouhodobé i krátkodobé posádky. Z jejího odkazu čerpají podobné projekty dodnes.

Kdo se v Brně vyrojí? Něco o kosmonautech ohlášených do Brna

Miroslaw Hermaszewski (Polsko)
První polský kosmonaut, dětství měl silně poznamenané druhou světovou válkou: narodil se v tehdy polské Volyni a jen zázrakem unikl etnickým čistkám (ty jinak stály život 19 členů jeho rodiny včetně otce). Po válce starší bratři studovali leteckou akademii a on se také nadchnul pro létání: začal stavbou modelů a přes výcvik na kluzácích v šestnácti letech skončil až u nadzvukových letounů. Z 550 zvažovaných pilotů byl ve dvojici vybrané pro výcvik v programu Interkosmos a nakonec letěl společně s velitelem Pjotrem Klimukem v lodi Sojuz 30 od 27. června do 5. července 1978. Navštívil stanici Saljut 6, kde dlouhodobě pracovali Vladimir Kovaljonok a Alexandr Ivančenkov. Po SSSR, USA a Československu se Polsko stalo čtvrtou zemí světa s vlastním kosmonautem.

Sigmund Jähn (Německo)
První (východo)německý kosmonaut. Narodil se v únoru 1937 v městečku Rautenkranz. Vyučil se tiskařem a zvažoval kariéru lesníka nebo řidiče. Nakonec se rozhodl pro armádu, do níž vstoupil v roce 1955. Zde byl přiřazený k letectvu. V roce 1966 byl poslaný ke čtyřletém studiu na vojenskou akademii v Moninu. V roce 1976 pak prošel výběrem a zahájil výcvik ve Hvězdném městečku, který byl zakončený startem z kosmodromu Bajkonur. Jeho velitelem byl Valerij Bykovskij, společně navštívili stanici Saljut 6, kde v té době dlouhodobě pracovali Vladimir Kovaljonok a Alexandr Ivančenkov. Let trval od 26. srpna do 3. září 1978 s tím, že Bykovskij a Jähn startovali v Sojuzu 31, ale přistávali v Sojuzu 29: provedli totiž výměnu lodí, které měly jen omezenou životnost ve vesmíru, aby mohla hlavní posádka zůstat na oběžné dráze co nejdéle. Po SSSR, USA, Československu a Polsku se Německá demokratická republika stala páto u zemí světa s vlastním kosmonautem. V rodném městečku Sigmunda Jähna Rautenkranz jen pár kilometrů od české hranice (u Kraslic) je dnes velmi pěkná kosmická expozice Deutsche Raumfahrtausstellung, která rozhodně stojí za návštěvu.

Farkas Bertalan (Maďarsko)
První maďarský kosmonaut. Chtěl se stát mechanikem, ale kamarád ho přemluvil, ať jdou společně k letectvu. Zatímco kamarád neprošel přes lékařské testy, Farkas už u létání zůstal. A „klasickou“ cestou přes nadzvukové stíhačky, studium v SSSR a úspěšný průchod konkurzem se dostal až do druhé skupiny interkosmonautů (tvořili ji piloti z Bulharska, Maďarska, Rumunska, Kuby a Mongolska). Do vesmíru odstartoval v lodi Sojuz 36 dne 26. května 1980 společně s velitelem Valerijem Kubasovem. Po SSSR, USA, Československu, Polsku, NDR a Bulharsku se Maďarsko stalo sedmou zemí světa s vlastním kosmonautem.

Dumitru-Dorin Prunariu (Rumunsko)
První rumunský kosmonaut. Na rozdíl od jiných zemí socialistického bloku nehledalo Rumunsko kandidáty na kosmonauty mezi stíhacími piloty, ale také mezi vojenskými a civilními inženýry a kvalifikovanými zaměstnanci leteckého průmyslu. Mezi třemi kandidáty vybranými k lékařským testům do Moskvy tak zcela nezvykle byli dva civilisté: jedním z nich byl i Dumitru-Dorin Prunariu, který ovšem po zahájení výcviku přece jen vstoupil do armády. Nakonec byl právě on vybraný k letu do vesmíru v lodi Sojuz 40, v níž odstartoval 14. května 1981 společně s velitelem Leonidem Popovem.

Jurij Romaněnko (Rusko)
Ruský kosmonaut, veterán ze tří letů na dvě stanice: Saljut 6 a Mir. Nejprve startoval v Sojuzu 26 dne 10. prosince 1977 s Georgijem Grečkem; na stanici Saljut 6 zůstali tehdy rekordních 96 dní. Kosmonauti přijali dvě návštěvnické posádky včetně lodi Sojuz 28 s československým kosmonautem Vladimírem Remkem na palubě. Navíc přijali první automatickou zásobovací loď Progress, která se stala klíčem k úspěchu ruských pilotovaných stanic. Podruhé letěl na Sojuzu 38 (18. až 26. září 1980) na stejno stanici, kdy vytvořil posádku s prvním kubánským kosmonautem (Arnaldo Tamayo Mendéz). Potřetí se Jurij Romaněnko vrátil do vesmíru na stanici Mir: startoval v lodi Sojuz TM-2 5. února 1987, přistál v Sojuzu TM-3 29. prosince 1987. Uskutečnil rekordní let trvající non-stop 326 dní. Celkem má ve vesmíru nalétáno 430 dní 20 hodin 21 minut.

Roman Romaněnko (Rusko)
Ruský kosmonaut, veterán ze dvou letů na Mezinárodní kosmickou stanici. Syn kosmonauta Jurije Romaněnka. První let v lodi Sojuz TMA-15 proběhl od 27. května do 1. prosince 2009, druhý v lodi Sojuz TMA-07M od 19. prosince 2012 do 14. května 2013. Celkem má ve vesmíru nalétáno 333 dní a 11 hodin. Dnes již není aktivním kosmonautem, ale působí jako poslanec v ruské Dumě.

Franz Viehböck (Rakousko)
První rakouský kosmonaut. Nabídka na let rakouského občana do vesmíru přišla v polovině roku 1987. Na inzerát v novinách reagovalo 220 zájemců včetně dvaceti žen. Do Hvězdného městečka nakonec putovali dva šťastlivci s tím, že k letu byl nakonec vybraný elektrotechnický inženýr Franz Viehböck. Kromě různých množství drobných suvenýrů s sebou na oběžnou dráhu vezl několik typických rakouských jídel: chléb z žitné mouky, Štajerskou slaninu, Mozartovy koule i vídeňskou kávu (vše samozřejmě v odpovídajícím „kosmickém“ balení). Letěl v lodi Sojuz TM-13 od 2. října 1991 (společně s ruským velitelem Alexandrem Volkovem a kazašským výzkumníkem Toktarem Aubakirovem).

Frank De Winne (Belgie)
Druhý belgický kosmonaut a historicky první velitel kosmické lodi, který nebyl z Ruska nebo USA. Narodil v belgickém Ghentu 25. dubna 1961. Vystudoval telekomunikace a civilní inženýrství, následně sloužil u Belgian Air Force. V roce 1990 byl vybraný jako kandidát na kosmonauta za ESA, ale pro nedostatek letových příležitostí se zařadil do výcviku až o deset let později. Uskutečnil dva kosmické lety: nejprve v lodi Sojuz TMA-1 (30. října až 10. listopadu 2002), pak v Sojuzu TMA-15 (od 27. května do 1. prosince 2009). V obou případech navštívil Mezinárodní kosmickou stanici, při druhém letu se stal jejím prvním neamerickým či neruským velitelem. Prošel i výcvikem pro lety na raketoplánech, když dělal záložního člena posádky při misi Atlantis STS-122 (2008). V roce 2012 opustil oddíl kosmonautů ESA, dnes je vedoucím Evropského střediska kosmonautů (European Astronaut Center).