Během druhé světové války koleje sloužily jako neblaze proslulé nacistické vězení a popraviště. Výročí konce druhé světové války v Evropě si dnes připomínají lidé na řadě míst republiky, nejvyšší ústavní činitelé byli tradičně v Praze na Vítkově. Brněnské akci přihlížely desítky lidí.
Brněnský primátor Petr Vokřál (ANO) v krátkém projevu připomněl, že je to 73 let od doby, co se v místech brněnského vzpomínkového aktu přestalo mučit, trýznit, popravovat. "Proč si dnes připomínáme tyto pohnuté doby? Protože z mého pohledu je potřeba si uvědomovat, že svoboda, která dnes vypadá tak samozřejmě, samozřejmá není. Měli bychom proto bojovat s každým, byť malým, projevem nesvobody, a netolerovat nesvobodu ani v těch místech, která se nás zdánlivě netýkají. Neboť před těmi více než 73 lety to tak mohlo také vypadat," uvedl. Vzpomínkového aktu se zúčastnili i další politici a představitelé institucí a soudů.
Studentské koleje byly vybudovány díky daru manželů Václava a Josefíny Kounicových z roku 1908. V listopadu 1939 přepadlo koleje gestapo, které odvezlo 173 studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen. Během války koleje sloužily jako nacistické vězení a popraviště, v letech 1940 až 1945 jimi prošlo přes 30.000 vězňů.
Po skončení války se uvažovalo o přeměně Kounicových kolejí na památník odboje, nakonec však převážil názor vrátit budovy jejich původnímu účelu. Oběti nacismu připomíná kamenný pylon, sochy svatého Václava a umučeného muže v místě, kde nacisté stříleli vězně, a tři žulové stojany na dvoře kolejí, kde stály šibenice. Koleje jsou od roku 1978 národní kulturní památkou.
