Plánované akce, které tento dokument popisuje, budou pro moravskou metropoli platit až do roku 2030. Strategie bydlení pochází z dílny Petra Hladíka, současného náměstka primátora města Brna.

– V Brně je momentálně celkem velký odliv obyvatel na venkov, je to tam pro ně levnější. Budete mít vůbec pro koho záměry realizovat? Případně, jak je ve městě chcete udržet?

Především nechci, aby se mladí lidé, kterým se líbí Brno a chtějí tady založit rodinu museli spoléhat na štěstí nebo odcházeli pryč. Mnoho z nich stále neví, že je tu možnost získat startovací nájemní byty. Mladým párům ve věku 18-35 let se společným čistým měsíčním příjmem zhruba 25–45 tisíc korun, kteří nevlastní žádnou nemovitost určenou k bydlení a mají stavební spoření, nabízí město byty za zvýhodněné nájemné 57,- korun za metr čtvereční  po dobu 4 let. Za tu dobu si můžou našetřit a získají tak šanci dostat hypotéku. Těchto startovacích bytů jsou zatím ve městě desítky, my jejich počet však navýšíme tak, aby každý, kdo chce v Brně zůstat a splňuje zmíněné podmínky, měl možnost takový byt získat.

– Víme, že koncepce je plánovaná v horizontu následujících 12 let. Buďme ale konkrétní a zaměřme se na následující roky, s čím se začne?

Projekt, který je nový a který dokážeme spustit už o prázdninách je družstevní bydlení. Město Brno společně s lidmi založí družstvo, do něhož vloží pozemek určený k výstavbě bytového domu. Toto družstvo si vezme od banky úvěr, který mu postupně budou splácet lidé, kteří se do družstva přidají. Lidé se k družstvu připojí s počátečním vkladem ve výši 300–500 tisíc korun. Družstevníci pak v pravidelných splátkách 10-12 tisíc měsíčně splácejí úvěr, které si družstvo vzalo. Po splacení úvěru město vystupuje z družstva a lidé získávají byt do družstevního vlastnictví.

– Mladé rodiny nebo senioři, to jsou samostatné věkové skupiny, co jim nabídnete?

Startovací byty a družstevní bydlení je zaměřené právě na mladé rodiny. Strategie bydlení ale počítá i se seniory, jejichž podíl ve společnosti každoročně roste. Již nyní nabízíme seniorům byty v tzv. domech s pečovatelskou službou, které jsou za zvýhodněné nájemné 57,- korun za metr čtvereční. Senioři se často domnívají, že se v těchto bytech o ně musí pečovatelská služba starat, a proto často do těchto bytů nechtějí. Ale není tomu tak. V těchto domech existuje místnost, která je zázemím pro pečovatelskou službu. Ale její využívání je na svobodné vůli každého seniora. Těchto bytů máme v Brně v současnosti 1200 a jejich počet každoročně navyšujeme. Je důležité se o brněnské seniory důstojně postarat, jelikož právě jim vděčíme za to, v jak skvělém městě můžeme žít.

– Jak konkrétně bude dokument zaměřený na oživení a rozvoj okrajových částí města?

Strategie při plánované výstavbě klade důraz na vzájemnou spolupráci s představiteli městských částí. Je důležité, aby plánovaná výstavba vznikala tak, aby byla zapadla do místního prostředí a aby se i místní s ní dokázali sžít a dokázali z ní těžit. S tím souvisí i velký důraz na připravenost území před samotnou výstavbou. V místě musí být vybudovány páteřní komunikace, veřejná doprava, kanalizace, občanská vybavenost, školy, školky. Bez toho nelze stavět stovky nových bytů. Nejedná se ale jen o okrajové části, město musí majetkově vstupovat také do opuštěných areálů uprostřed města a snažit se využívat i tyto plochy.

– Řada domů v Brně je ve špatném technickém stavu, dokonce z nich několik zeje prázdnotou, co plánujete s nimi?

To, co dělám poslední dva roky. Hledat jejich nejlepší využití, opravovat je a nabízet je lidem. Spousta bytů, které ještě nejsou opraveny jsou byty s velkou obytnou plochou, které zase můžeme využít ke sdílenému bydlení. Úspěšný je v tomto ohledu projekt sdíleného bydlení zdravotních sester. Nabízíme tyto byty nemocnicím, které mají problémy s nedostatkem zdravotních sester, aby mohly tyto byty nabízet zdravotním sestrám jako benefit k jejich práci. Sdílené bydlení se ale také může týkat studentů nebo seniorů. Velkou část bytových domů se nám již podařilo rekonstruovat. Ale stále tady máme poměrně dost starých bytových domů, které byly postaveny mezi roky 1920-1970, ty musíme ještě opravit. Efektivní hospodaření s bytovým fondem města musí doprovázet také důraz na ekologičnost a energetickou úsporu. Chci také, aby se město více soustředilo na hospodaření s dešťovou vodou například skrze budování retenčních nádrží.

– Často jste na tiskových konferencích zmiňoval, že dojde k přechodu z lokálního na centrální vytápění, co to pro obyvatele Brna, kterých se to týká, konkrétně znamená?

Městské byty stále z poměrně velké části vytápí takzvané“ wawky", což je pro obyvatele drahé, nebezpečné a neekologické. Proto bychom chtěli tento způsob vytápění nahradit centrálním vytápěním, moderními lokálními plynovými topidly, etážovým topením nebo skrze alternativní ekologické zdroje.

– Kolik procent bytů by podle tohoto dokumentu mělo zůstat Brnu? Případně za jakých podmínek a komu budou určeny?

Dlouhodobě se snažíme udržovat podíl městských bytů na 15 procentech z celkového množství bytů v Brně. Zkušenosti z ostatních měst nám ukazují, že to je přesně takové množství bytů, které dokáže pokrýt nabídku mladým rodinám, handicapovaným osobám, seniorům nebo lidem v nepříznivé životní situaci jako jsou například matky samoživitelky nebo oběti domácího násilí.

– Každý rok chce dát město asi 300 milionů do infrastruktury pro přípravu stavebních prací, aby nalákalo soukromé investory. Vyplatí se to, je zájem?

Hodně mluvím s lidmi a vím, že je nejvíc trápí, jak sehnat bydlení v Brně – podnájem, ale i nový byt nebo pozemek na domek. Byty prostě nejsou. Nájmy jdou nahoru. A sehnat hypotéku je teď těžší. Chápu to. Brno je skvělé město, lidé jsou tu šťastní. Sehnat byt v Brně, ale nesmí být zázrak. Město musí být aktivnější a vytvořit podmínky, aby přitáhlo investory. Proto musíme pomoci s výstavbou kanalizací, silnic, nových tramvajových linek, chodníků a další občanské vybavenosti. Můžeme stavět na okraji měst, ale stejně musíme dbát na využití již zastavěných a nevyužitých ploch v centru, tedy využívat proluky a majetkově zcelovat brownfieldy. Pozitivním příkladem v tomto ohledu může být využití areálu bývalého podniku Vlněna.

– Podle dokumentu chcete zavést i družstevní bydlení, můžete popsat princip realizace a zároveň výhodnost tohoto kroku?

Družstevní bydlení je program, ve kterém dokážou na vlastní byt dosáhnout lidé ve věku 18-40 let, kteří jsou schopni měsíčně splácet 10-12 tisíc korun, ale kvůli přísným podmínkám bank na získání hypotéčního úvěru, nemají šanci na hypotéku dosáhnout. Typicky může jít o pár, kde muž má nadprůměrný příjem a jeho žena je na mateřské dovolené. Nebo se může jednat o začínající učitele nebo řemeslníky. Prostě pracující střední třída, která dokáže měsíčně určitou částku splácet. Ideální cesta, která se pro mladé rodiny otevře, bude získat na 4 roky snížený nájem ve startovacím bytě, což jim pomůže našetřit do budoucích let a poté si vzít buď hypotéku, nebo vstoupit do bytového družstva.