Prostory sportovního stánku Jihomoravské metropole se v pondělní večer zaplnily na maximum. Dychtivou halu do provozní teploty připravila domácí trojice Lidopop. Výběr "předskokana" byl vcelku šikovným tahem, přímočará kytarová hudba Martina Kudličky a jeho boys dobře navodila potřebnou atmosféru. Přesně ve 21 hodin pak hala potemněla a z PA systému zazněly tóny klasické hudby. A pak už "jen" Deep Purple. Highway Star, klasická a tradiční zahajovačka plynule přešla v podání pětice muzikantů do neuvěřitelného setu 4 skladeb v řadě. Po jejich posledních tónech natřískaná hala poprvé vybuchla nadšením. Extáze byla oboustranná – Ian Gillan se svojí partou si evidentně na pódiu užívali stejně, jako tisícovky nadšených návštěvníků koncertu. V téměř dvouhodinovém vystoupení zaznělo snad všechno, co fanoušci mohli očekávat. Osvědčené klasické kousky se mísily s peckami z novějších alb, své instrumentální umění střídavě ukazoval Don Airey za klávesami i Steve Morse na šesti strunách, vše podpořeno šlapajícím tytmickým soustrojím Paice-Glover. Neskutečné "výbrusy klávesáka Dona Aireyho určitě se zalíbením sledoval z nebeského kúru i jeho předchůdce za "hammondkami" Jon Lord. A když v jednom ze svých sólových výstupů přešel z téměř psychedelických tónů do Smetanovy Vltavy, Rondo málem spadlo! Na závěr "Párpli" vystřihli Perfekt Strangers a Kouř na vodě … a nadšení publika opět vytrysklo naplno. "Smoke on the water, fire in the sky" v podání více než deseti tisíc hrdel zjevně potěšilo i legendární pětici na pódiu. Ta se sice na okamžik rozloučila, rozdivočení fandové si je však vyžádali nazpět. Ná na ná ná s Ianem Gillanem ve vypalovačce Hush opět řvalo celé Rondo. A Black Night na závěr už byla přesně ta třešinka na dortu, která celému večeru dala punc neopakovatelného zážitku.
Parta rockerů s věkovým průměrem kolem pětašedesáti let dokázala, že když to máš rád a když to umíš, je datum v občance naprosto nepodstatné. Díky "kluci"!
