V Arnoldově vile byla dříve školka, děti z ní ale musely odejít kvůli špatnému stavu objektu. Podle primátorova náměstka Petra Hladíka by mohlo ve vile vzniknout Centrum dialogu pro poznávání česko-německo-židovské historie, badatelské zázemí nebo expozice věnovaná brněnskému stavitelství.
Městská rada pověřila Muzeum města Brna, aby zpracovalo žádost o peníze z norských fondů, díky nimž by bylo možné rekonstrukci částečně zaplatit. V minulém období bylo možné získat až 1,2 milionu eur (asi 30 milionů korun). Podmínky letošní výzvy budou zveřejněny na podzim. Zhruba 80 milionů by měla stát rekonstrukce a 20 milionů vybavení. Podle Hladíka se však cena může změnit s ohledem na soutěž.
Arnoldova vila je v majetku města, ve správě ji má městská část Brno-sever. Z města dostala 10 milionů na pořízení projektové dokumentace k rekonstrukci. "Jsem ráda, že městská část iniciovala záchranu a obnovu Arnoldovy vily, která je už delší dobu nevyužitá a zbytečně chátrá. Nyní soutěžíme projektanta. Pokud příští rok uspějeme s žádostí o norské fondy, můžeme začít s rekonstrukcí," řekla místostarostka obvodu Brno-sever Miriam Kolářová (KDU-ČSL).
Podle ní může v budoucnu vzniknout celek tří vedle stojících vil, a to Tugendhat, Löw-Beer a Arnoldovy vily. V poslední jmenované by mohlo být kulturně-historické a muzejní Centrum dialogu.
Arnoldova vila je secesní stavbou z roku 1862, která před několika lety dosloužila jako mateřská škola. Vila stojí v nejstarší brněnské vilové zástavbě v Černých Polích u parku Lužánky a je na seznamu nejohroženějších památek Česka. Manželé Arnoldovi ji vlastnili 21 let a poté ji prodali, střídali se v ní různí vlastníci. Pokud se podaří vilu opravit, bude už pátou zrekonstruovanou z doby druhé poloviny 19. století a první třetiny 20. století.