„Červorovci obecně mohou někomu připomínat hady, červy, ale klidně i ryby. Ve skutečnosti se jedná o obojživelníky velmi podobné velkým žížalám,“ řekl kurátor brněnské zoo Petr Šrámek. Jsou specifičtí tím, že nemají končetiny, oči mají malé a ukryté pod kůží a rodí živá mláďata. Na hlavě jsou umístěná dvě smyslová tykadélka sloužící jako organ čichu, který používají k lovu kořisti.
„Druh, který chováme, pochází původně z Jižní Ameriky a dorůstá délky až 60 centimetrů. Červorovci splývaví (Typhlonectes natans) se ve vodě pohybují vlněním celého těla. Je pro ně typické, že samci mají na konci těla přísavku k přichycení na samici při páření,“ doplnil Šrámek.
V Exotáriu chová brněnská ZOO celkem deset červorovců. Jedná se o jedince, kteří na Mniší horu dorazili z Lotyšska, Chorvatska a Německa. Krmí se žížalami a larvami vodního hmyzu.
Akvárium s červorovci obývají také pipy malé (Pipa parva). Jedná se o žáby a zároveň nejmenší druh pip. „Život tráví ve vodě. Samci lákají samice ne kvákáním, ale pod vodou vydávají klapavé a cvakavé zvuky. Velmi zajímavé je také složité předkopulační chování ve formě kotrmelců,“ uvedl Šrámek.
Pipy jsou známé i tím, že samice nosí vajíčka na zádech. Kůže se jí postupně v těchto místech úplně změní (“zhoubovatí“) a vajíčka do ní postupně zapadnou, až je zcela pohltí. Z kůže se pak vynoří až odrostlejší pulci.
Brněnská skupina pip pochází z Německa. Krmíme je drobnými vodními živočichy.
