Na vytváření hlavního strategického rozvojového dokumentu města se podíleli zástupci tzv. městského ekosystému, a to jak odborníci z univerzit, firem, neziskového sektoru, zástupci veřejné správy a politických klubů, tak i řada aktivních občanů. Uskutečnilo se také mnoho živých setkání s občany na celoměstské i lokální úrovni.
„Proces tvorby strategie s takto dlouhým horizontem jsme se snažili maximálně otevřít, aby všichni, kdo mají zájem, chuť a energii, měli možnost se zapojit, dávat svoje podněty a také navrhovat hodnoty, na kterých bude město dlouhodobě stát,“ popsal náměstek primátora Jaroslav Kacer.
Výsledná strategie tak není strategií úřadu, ale strategií města Brna a jeho obyvatel. Jejím schválením proces tvorby nekončí, jedná se o živý dokument obsahující tři základní části, které na sebe navazují a zároveň mohou existovat samostatně, včetně možnosti jejich různé aktualizace. Poslední částí bude tvorba akčního plánu s výhledem do roku 2020.
„Jsem ohromen, kolik různých aktérů bylo v rámci městského ekosystému zapojeno do spolutvorby Strategie #brno2050. Skvělý výsledek by neměl být koncem, ale spíše začátkem dlouhodobého procesu zapojení občanské společnosti do rozvoje města. Pokračováním implementace a společné tvorby strategie i do budoucna se tak dle mého názoru Brno může v roce 2050 opravdu stát městem pro příští generace,“ vyjádřil se o Brně holandský expert Aldo de Moora, který na konferenci vystoupil s příspěvkem zaměřeným na zkvalitnění brněnského městského ekosystému.
Na závěr proběhla panelová diskuse zástupců měst Prahy, Brna a Ostravy a Ministerstva pro místní rozvoj ČR nad tématy strategického rozvoje měst, implementace smart city v českých podmínkách a budování pozice České republiky v dalším programovém období EU 2021+.
