Výstava nabídne unikátní filmové, fotografické a dosud nepublikované archivní materiály o Laterně magice. Na výstavě se představí díla současných českých umělců, jako jsou Michal Kindernay, Jiří Žák, Jozef Mrva ml., Markéta Kuttnerová a Zbyněk Baladrán, či unikátní filmové materiály z představení pro EXPO 58 nebo soudobá taneční instalace ve formě virtuální reality. Výstava, za níž kurátorsky stojí filmové historičky Lucie Česálková a Kateřina Svatoňová a jejímž architektem je Zbyněk Baladrán, potrvá až do 28. července. Výstavu pořádá Dům umění města Brna společně s Národním filmovým archivem.
Výstava Laterna magika: Dekonstrukce a aktualizace představí výsledky čtyřletého rozsáhlého výzkumu, který měl za cíl uchování a zpřístupnění archiválií týkajících se fenoménu Laterny magiky. Ten je na výstavě zasazen do kontextu dobové kulturní a umělecké praxe, je představen jako složitý mechanismus i technický a technologický aparát a nabídne digitalizované filmové pásy z původního představení pro EXPO 58, zájezdové programy a další dosud nikdy nepublikovaný materiál využívaný pro multimediální představení Laterny magiky. Jak přibližují kurátorky výstavy Lucie Česálková a Kateřina Svatoňová, „výstava se nepokouší o rekonstrukci představení Laterny magiky ani historie jednoho českého divadla. Laternu magiku chápeme jako mnohovrstevnatý fenomén: instituci, politikum, technický vynález, (multi)médium, formát, umělecký druh, komponovanou estrádu i kritickou praxi. Cílem výstavy je tedy ukázání jednotlivých faset Laterny magiky; její dekonstrukce a aktualizace.“
Nedílnou součástí výstavy budou reakce na různé aspekty Laterny magiky, s nimiž ve svých dílech pracují současní umělci. Michal Kindernay pracuje se zvukovou složkou, architekt výstavy Zbyněk Baladrán s principem originálního víceplátnového promítacího systému polyekranu jako možností ideologického působení, zatímco Jiří Žák se věnuje kritickému čtení obrazů, zejména žen, v souboru Laterny magiky. Novou choreografii k legendární inscenaci Odysseus režiséra Evalda Schorma vytvořili za využití virtuálního prostředí Markéta Kuttnerová a Jozef Mrva ml.
V rámci výzkumu byly pořizovány rozhovory s pamětníky, mezi nimiž jsou například scénograf Jindřich Smetana, střihač Alois Fišárek, hudební skladatel Zdenek Merta či herečka Zdenka Procházková. Ta ke svému působení dodává: „Laterna magika byla jeden z největších zážitků mého života. Takový úspěch snad nikdo nečekal, a ještě k tomu spojený s pobytem v tenkrát zakázané cizině, vidět, jak se narodil nový žánr umění z rukou Radoka, Svobody, Šlitra, Formana, Roháče, Svitáčka, Kůry a dalších, který prorazil železnou oponu a rozprostřel nám červený koberec do světa, být v té době toho svědkem a dokonce účastníkem byl zázrak nad zázraky.“
Součástí doprovodného programu bude například celodenní série debat a přednášek reflektujících jednotlivé roviny Laterny magiky, stejně tak výzvy a otázky, které tento druh kulturního dědictví přináší. Program nabídne také moderovanou diskuzí s pamětníky, kteří přiblíží rovněž vývoj divadla od roku 1989 do současnosti. Sympozium proběhne 14. června v Domě umění města Brna.
V rámci doprovodného programu se 11. a 12. června uskuteční dvě reprízy aktuální inscenace Národního divadla Zahrada, připravené k šedesátému výročí Laterny magiky. Představení jsou pořádána v rámci festivalu Dokořán na Hudební scéně Městského divadla Brno. Režisérem Zahrady je vedoucí uměleckého souboru Laterny magiky Pavel Knolle, jenž se výrazně podílel také na snímání pohybů tanečníků unikátní metodou motion capture. Jak sám zmiňuje, „díky tomuto projektu jsme měli možnost ještě intenzivněji nahlédnout do historie Laterny magiky. Potvrdit si, jakou je stále obrovskou inspirací pro světové divadlo.“
Na vernisáži v Domě umění města Brna bude 21. května od 18:00 představena kniha Lucie Česálkové a Kateřiny Svatoňové Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky, jež doplňuje výstavu a představuje obsáhlé výsledky výzkumu. Čtyřsetstránková publikace, doplněná bohatým obrazovým materiálem, bude k dostání nejen v Domě umění města Brna, ale také běžně v v knihkupectvích za 500 Kč. V českém a anglickém jazyce ji vydává Národní filmový archiv ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy.
Brněnskou výstavou, která se uzavře 28. července, mapování fenoménu Laterny magiky nekončí. Jak podotýká vedoucí výzkumného projektu Andrea Průchová Hrůzová, „pokračování výstavy, na němž se představí zcela nová umělecká díla nejenom českých, ale i zahraničních umělců a umělkyň, se odehraje od 24. září do 10. listopadu 2019 v pražském centru současného umění MeetFactory. Diváci se mohou těšit na díla domácích tvůrců Michaela Bielického a Jakuba Nepraše, ve spolupráci s rezidenčním programem MeetFactory odprezentují výhradně pro výstavu vznikající projekty zahraniční autorky Ana Latini a Amelia Tan.“
