Nejvyšší správní soud ve čtvrtek zamítl kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně, který dříve zamítl žalobu požadující zrušení zásad. Rozsudek soud zveřejnil na svém webu na úřední desce.
Zásady územního rozvoje upravují stavby silnic, železnic, vedení energetických sítí, ale i protipovodňové úpravy krajiny, zásahy do ní v souvislosti s předpokládanou klimatickou změnou atd. Kraj schválil dokument v roce 2016 na podzim před krajskými volbami. Tvůrci však ponechali v Brně a okolí nejdůležitější silniční a dálniční tahy pouze v územních rezervách a vyřešili je v územní studii. Její aktualizace má být hotová v roce 2020.
Žalobu podaly některé jihomoravské obce, spolky a fyzické osoby. Dokument podle nich neplní základní funkce, tedy neřeší nadlimitní zatížení některých území a neumožňuje realistický rozvoj dopravní infrastruktury. Dále podle nich bezdůvodně omezuje rozvoj obcí a vlastnická práva jednotlivců rozsáhlými územními rezervami, stojí v žalobě.
Žalobci usilovali o to, aby kraj neponechával nedořešenou dopravní síť v brněnské aglomeraci, ale aby definitivně určil trasu všech budoucích silnic včetně problematické dálnice či silnice 43 a aby komplexně posoudil vlivy na životní prostředí. Kraj místo toho zvolil cestu územních rezerv a následné územní studie. Studie má dát odpověď na to, kudy povede trasa silnice 43, a také se zabývat otázkou potřebnosti Jihozápadní tangenty, proti níž razantně vystupují dotčené obce.
Úspěch žaloby mohl opět zastavit přípravu klíčových staveb, například přípravu dálnice D52 z Pohořelic na Vídeň.
Jihomoravský kraj byl poslední z krajů, kterému územní plán chyběl a kvůli tomu nebylo možné stavby ani připravovat. Musel celý dokument tvořit znovu, protože poprvé jej Nejvyšší správní soud zrušil v roce 2012.
