Nejvyšší správní soud (NSS) ale v červnu usnesením definitivně potvrdil přesun řízení na jih Moravy, přestože i brněnský krajský soud se vyslovil pro jednání v Ostravě. V žalobě Děti Země například namítají absenci závazného stanoviska na ochranu krajinného rázu.
"Krajský soud v Brně se sice přiklonil k našemu názoru, že spory o umisťování a povolování velkých liniových staveb by měl řešit speciální senát na Krajském soudě v Ostravě, nicméně NSS upozornil, že územní řízení neprobíhalo podle zákona o urychlení liniových staveb, takže o žalobě se bude nakonec rozhodovat v Brně," uvedl dnes v tiskové zprávě předseda Dětí Země Miroslav Patrik. Výsledek sporu očekává za tři měsíce.
Pokud by byl Krajský soud v Ostravě výlučně místně příslušný i k rozhodování o žalobách proti rozhodnutím, která nebyla výsledkem řízení vedeného podle zákona o urychlení výstavby, mohlo by dojít k jeho rychlému zahlcení, uvedl NSS. Nenastalo by tak zrychlení soudního přezkumu, ke kterému směřovala novela účinná od ledna 2018.
Územní řízení pro odsun nádraží v Brně začalo v prosinci 2005, územní rozhodnutí vydal úřad Brno-střed v září 2013. Loni v prosinci rozhodnutí potvrdil Krajský úřad Jihočeského kraje.
"V žalobě namítáme absenci závazného stanoviska na ochranu krajinného rázu a nezákonnost závazného stanoviska na ochranu před hlukem, neboť se opírá o nekvalitní hlukovou studii z roku 2012, která účelově podceňuje vyšší intenzity hluku v okolí tratí, zejména v Židenicích, a ještě nelogicky zohledňuje starou hlukovou zátěž," uvedl Patrik.
První územní rozhodnutí z roku 2006 v minulosti Krajský soud v Brně zrušil. Žalobu tehdy podávaly Děti Země, spolek Stará Osada – Židenice a lidé ze Židenic. Druhé územní rozhodnutí z července 2010 zrušil brněnský magistrát v listopadu 2011. Soud tedy teď bude řešit zákonnost třetího územní rozhodnutí, které je podle Dětí Země technicky a stavebně nepoužitelné.
Brno chce nové nádraží postavit v místě dnešního nákladového dolního nádraží, zhruba kilometr na jih od současného hlavního. Náklady činí podle studie proveditelnosti zhruba 50 miliard korun, přičemž město bude muset postavit infrastrukturu zhruba za tři miliardy korun, aby bylo vůbec možné nádraží dopravně obsloužit. Město s krajem také chtělo s nádražím stavět podzemní železnici v severojižním směru, což vláda ve svém rozhodnutí nezohlednila.
Ministerstvo dopravy nechce ohledně modernizace brněnského železničního uzlu a přesunu hlavního nádraží sdělit žádný termín, kdy by se mohlo začít stavět. Ministr dopravy Vladimír Kremlík (ANO) v červnu řekl, že se chce nejprve řádně seznámit se situací.
