Vlastimil Rieger je absolventem stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně a od roku 2012 pracuje v Nadaci Partnerství. Stará se o chod areálu Otevřená zahrada a podílí se na propagaci tzv. zeleného stavění. Jedním z jeho hlavních témat, kterým se věnuje v praxi i na přednáškách či komentovaných prohlídkách, jsou zelené střechy.
Zeleným střechám se v poslední době věnuje velká pozornost – v jakých případech jsou ideálním řešením?
Smysl samozřejmě mají jako teplotní ostrovy města. Dnes se o nich hovoří čím dál častěji, protože řada obyvatel víc a víc pociťují vlny veder a i města se snaží teploty ve městech zlepšit. Základem je přitom zeleň. Veřejných prostor pro zeleň však paradoxně ubývá a při rekonstrukci chodníků, silnic a cest se na ni zapomíná. Musí ustoupit inženýrským sítím a podobně. Proto existují i další možnosti, kam zeleň umístit – na střechy domů a fasády. Jelikož nejvíc exponované vůči slunci jsou střechy, proto mohou být řešením zelené střechy. Dnes jsme schopni dát zelenou střechu téměř kamkoliv. Některá potřebuje větší nebo menší stavební zásahy, nicméně ani sklony do padesáti šedesáti stupňů už nejsou překážkou. Další plochou jsou zelené fasády, nicméně tady už bojujeme s gravitací, neboť voda z fasád stéká velice rychle a stěny jsou i náročné na zavlažování. U střech dokážeme vytvořit jakoukoliv skladbu, která stoprocentně zadržuje dešťovou vodu. Záleží na tloušťce substrátu.
Jde „jen“ o ochlazování měst nebo i získávání vody?
Když si představíte, že máte zelenou louku a najednou na ní postavíte dům, zhoršíte tím teplotní poměry v okolí, a když hovoříme o dešťové vodě, tak i vsakovací. Šlo o plochu, která se v létě nepřehřívala, a nyní se na novém domě může plechová, plastová či betonová střecha vyhřát až na 70 stupňů. Hřeje dlouho do noci, akumuluje energii a zároveň ohřívá nejen dům, ale i okolí domu. Zelenou střechou vrátíme místu zeleň a díky ní se střecha nebude přehřívat. Udrží si stejnou teplotu odpovídající teplotě venku – případně s rozdílem pár stupňů. Proti přehřívání bojuje nasycená skladba střechy vypařováním vody. Když se voda vypařuje, odebírá energii. Svým výparem dokáže zelená střecha odklonit 70 až 80 procent slunečního záření. Je to přirozená klimatizace. Kde máte skladbu intenzivní, obsahující více substrátu, voda neodtéká. Větší tloušťka substrátu dokáže akumulovat i případný přívalový déšť. Pak jsou skladby extenzivní – třeba deseticentimetrové – a tam už se s odtokem dešťových vod počítá. Mělo by jít přibližně o 50 procent vody. Základním úkolem zelené střechy zůstává zadržet vodu a využít ji k ochlazení. Následně se dá i sbírat a použít na další zavlažení, třeba i na zelené fasády. Momentálně se snažíme najít takovou skladbu střechy, která přežije i suché léto. Chtěli bychom, aby byly střechy soběstačné a nemusely se uměle zavlažovat.
Jak důležitý je základní povrch střechy?
Rozhodně nejde položit hydroizolační fólii na každou střechu. V mnoha případech, a zvlášť u Brna, kde je v centru většina střech z pálených tašek, je potřeba krytinu vyměnit, případně využít bednění. Až poté se na hydroizolační fólii, která zabrání i prorůstání kořínků, dají pokládat jednotlivé skladby zelené střechy.
Co tvoří podloží zelené střechy?
Nejde o hlínu, ale anorganický speciální substrát, materiál, který nesedá. Žádná rašelina. Pro vylehčení střech se část substrátu dá nahradit třeba recyklovaným polyesterem, měkkými deskami nebo minerální vatou.
Jak dlouho taková střecha vydrží a jak je to s jejími úpravami či údržbou?
Pokud je substrát anorganický, vydrží věky. Každá skladba vegetace samozřejmě potřebuje jinou formu údržby, přičemž u suchomilných rostlin je údržba minimální. Stačí jednou za rok pohnojit, čímž dodáte potřebné živiny. U intenzivních střech s travinami či keři musíte o střechu pečovat víc – potřebuje posekat či vysbírat suchou trávu a občas zavlažit.
Jaké rostliny jsou pro zelené střechy ideální?
U extenzivních střech, které se pohybují do deseti centimetru tloušťky substrátu nebo celé skladby, kde má nosná hmotnost 150 až 200 kilo, to bývají sukulentnější rozchodníky, zejména netřesky, rostliny, které dokáží přežít i sucha. U intenzivních střech nejsou vedle trav a keřů dnes výjimkou ani stromy. Tam už musíte počítat s tloušťkou substrátu cca metr padesát. Ze střechy se může stát pobytové místo a vy tak získáte další patro. Standardně se na těchto místech staví klimatizace a vzduchotechnické jednotky, protože nikdo na střechu nevidí. Zelení však získáte další ohromnou plochu pro nájemníky. Navíc to má pozitivní vliv na vnitřní prostředí budovy.
Jak dlouho jste budovali zelenou střechu v Otevřené zahradě?
Chvíli, asi měsíc než nám vše navezli. Nejde o nijak dlouhodobý proces. Několik střech jsme si vyzkoušeli v Otevřené zahradě postavit svépomocí. To jsou případy extenzivních střech, kde tvoří základ deska z recyklovaného polymeru nebo minerální vata. Na ni stačí položit rozchodníkový koberec a máte skoro hotovo. Stačí den nebo dva. Jsou skladby, které lidé zvládnou opravdu sami, na těžší skladby s větším množstvím substrátu už potřebujete jeřáb a pak je to záležitost asi měsíce. Záleží také, jaký typ ozelenění zvolíte. Koberec máte hotový okamžitě, o sazeničky nebo řízky musíte pečovat, kontrolovat je, občas zalít nebo něco dosadit. Tam jsou rozhodující první dva roky a déle trvá, než celá plocha zaroste. Zelená střecha na hlavní budově Otevřené zahrady je ukázková, můžete se přijít podívat. Střecha je intenzivní v tloušťce 15 až 35 centimetrů substrátu. Původně měla být poloextenzivní a počítali jsme s malou náročností na údržbu, ale vzhledem k tomu, že je pobytová a přístupná, stalo se, že lidé nerespektovali cestičky, které jsme původně vybudovali, a vyšlapali nám rostlinky. Proto jsme museli zintenzivnit a nasadit trávu celoplošně. Vedle pobytové části uprostřed tam najdete i část suchomilnou a sukulentní. Na střeše se nachází také meteostanice, která měří data – výpar, srážky, povrchovou teplotu střechy i vlhkost a teplotu v půdě, což nám krásně dokazuje, že zelená střecha funguje jako klimatizace. Povrchová teplota střechy odpovídá teplotě venku, a čím jdete hlouběji, tím je teplota nižší.
Lze se stavbou zelené střechy začít v kteroukoliv roční dobu?
Máme zkušenost, že u extenzivních zelených střech je ideální podzim. Vyhnete se horkému letnímu sluníčku a rostlinky mají čas zakořenit. Zimu zvládnou, na jaře přijde vláha a další léto by už měly v pořádku přežít. Další variantou je pak brzké jaro. Pokud stavíte novou budovu, nedá se vždycky ideální čas naplánovat. Tam musíte počítat s tím, že část vegetace, kterou zasadíte na jaře, léto nepřežije, a pak je potřeba určitá dosadba.
Jak se k zeleným střechám staví město Brno?
Dlouho jsme vyjednávali, a protože se jasně ukazuje, že s tropy ve městech je opravdu třeba něco dělat, dobrá věc se podařila. Ve spolupráci s naší Nadací Partnerství vypsalo město dotační program na zelené střechy. Díky tomu není až tak těžké si zelenou střechu v Brně pořídit, protože větší část investice pokryje město. Výše dotace se pohybuje od 900 až 1400 korun na metr čtvereční. Jde o aktuální stav, který platí od letošního června. My podporu města velmi vítáme a věříme, že povědomí o zelených střechách se rozšíří a i sami lidé budou mít vůli takové střechy budovat. Momentálně obdrželo město asi sto žádostí.
Jak asi si Brno momentálně stojí?
Přesné číslo vám neřeknu, ale tipuji kolem stovky zelených střech. Když jdete po městě, občas narazíte na zelenou střechu tam, kde byste to ani nečekali. Dobrým řešením jsou také zelené střechy na garážích ve vnitroblocích, což ovlivňuje spousta lidí. Zelenou stěnu teď třeba bude mít budova ombudsmana. Zatím však neexistuje žádná regulace, která by stavbu nové budovy automaticky podmiňovala zelenou střechou, abychom vraceli vodu zpátky přírodě.
Jaké další možnosti skýtá zelené stavění?
Určitě je to hospodaření s dešťovou vodou – zachycovat ji, zalévat s ní zahrady, nepouštět ji do kanalizace, ale použít ji ještě jednou. Z ekologického hlediska by bylo ideální nejen zavlažování, ale také splachování dešťovou vodou. Nejlepší by bylo, kdyby zůstala v místě dopadu a vsákla se. Řešení je zeleň, zeleň, zeleň! Je to nejlevnější a nejlogičtější. Neexistuje nic lepšího než ulice se zelení vzrostlou z obou stran, překrývající silnici.
