Pořádá hudební festivaly, korporátní eventy, módní přehlídky, výstavy a vždy dbá na celkový vzhled akcí. Promotér Petr Vídeňský má na svém kontě stovky koncertů, desítky přehlídek, stál u zrodu festivalu Vaňkova Fest či show Stand-up jako Brno. Nyní má svůj podíl i na tom, že po nouzovém stavu a řadě omezení, která se týkala zejména kultury, začalo Brno zase žít – mj. sekcí „klubová linka“ v rámci festivalu Uprostřed.

Od začátku vás mám spojeného s pořádáním koncertů. Čím jste původní profesí?

Dobrá otázka! Studoval jsem na zemědělce obor manažer-ekonom a mám i titul inženýr. Ten jsem za šest let vybojoval. A už při škole jsem dělal v grafickém studiu, kde mne to bavilo a kde jsem také začal vytvářet první loga a mohl se učit nové věci. Hodně jsem také během studií, která jsem začal brát vážně až poslední rok, jezdil s kapelou po koncertech nebo po nocích pracoval ve studiu na osvitu. A protože jsem se celou dobu pohyboval ve světě kapel, tak jsem po škole nenastoupil nikam do korporátu, ale dostal jsem se do klubu Fléda a byl u jeho začátků. To pro mne bylo obrovsky zajímavé. Začali jsme ho vytvářet včetně scénografie, loga, s Danem Giačem jsme měli na starost i
jeho dramaturgickou skladbu. Říkám, že to byla moje druhá vysoká škola – se vším dobrým i špatným. Tenkrát se nám během jednoho roku podařilo Flédu dostat do povědomí po celé republice a všichni společně jsme se podíleli na tom, že se z ní stal etablovaný klub, kterým také dodneška je. A tím tenkrát všechno začalo. Když jsem asi po třech letech na Flédě skončil, založili jsme s Danem Giačem lastminutemanagement a pořádali jsme koncerty i jiné akce po Brně. Po delší době Magda (moje manželka) přišla s nápadem, ať společnost přejmenujeme a zbavíme se tak mírně stresujícího elementu „last minute“. Stejně všechny kapely a všichni interpreti říkali, že dělají koncerty s Vídeňákem. Proto jsme dnes díky mé ženě vidensky.com, čemuž jsem rád. Funguje to bezvadně. 

Jak se ve vašem portfoliu objevily i módní přehlídky a později firemní večírky?

Vše přišlo právě s Flédou. Někdo si všiml, že děláme i módní přehlídky a právě díky tomu jsme se začali věnovat také scénografii módních přehlídek jinde. Já miluju koncerty, miluju muziku a troufám si tvrdit, že mám i nějaké grafické a estetické cítění. Když přijdu na koncert, baví mě, že vše i hezky vypadá a nikde nevisí nakřivo logo sponzora. Od scénografií módních přehlídek jsme se pak posunuli k projektům pro Českou televizi i k firemním večírkům. Naše firemní heslo zní „we design events“, což znamená, že plánujeme eventy a děláme je hezkými. To nás asi nejvíc vystihuje a je to něco, co dělám kontinuálně od vysoké školy. Bez dětí bylo „funny“ dělat jen koncerty, s některými vydělat a s jinými prodělat, moc jsem to neřešil, ale později jsme se rozhodli toto riziko eliminovat akcemi pro firmy, kde je riziko menší. Sice je to trošku kočovný život, takže jsem si jednou, asi před deseti lety řekl, že bych možná mohl vyzkoušet práci v nějakém korporátu, ale už z pohovoru jsem utekl. S firmami rádi spolupracujeme, ale zařadit se do struktury nějakého podniku bych už asi nedokázal. A neměnil bych.

Jak se zrodil Vaňkovka Fest?

To je projekt, který vznikl před patnácti lety, a začínali jsme právě s módními přehlídkami. V obchodní galerii byl tenkrát osvícený ředitel a podařilo se nám ho přesvědčit, že nepůjdeme jen cestou tuctových přehlídek v obchoďáku. Měli jsme skvělý tým a myslím, že jsme dělali opravdu nápadité věci, protože právě na scénografii jsme nemuseli šetřit a měli jsme dost financí, aby to vypadalo opravdu hezky. Už tehdy jsme si nastavili s vedením Vaňkovky dobré vztahy, které trvají dodnes. S myšlenkou festivalu, protože jsme se pohybovali v hudební branži, jsme přišli před lety sami, ale tenkrát tomu vedení nebylo úplně nakloněno. A po čase za námi přišel s tímto nápadem jeden z dalších ředitelů. My jsme ho původně od této myšlenky zrazovali. Uspořádat koncert přináší nemalé náklady, a když nevybíráte vstupné, nese to určitá rizika. Nevíte, kdo se mezi publikem může objevit a jeden opilec může zkazit celou akci. Nakonec jsme se ale nechali přesvědčit a jsem tomu rád. Podařilo se nám vytvořit festival, kam chodí hodně lidí a kam přijíždějí fajn kapely. Podařilo se nám i zbourat bariéru, kdy kapely pochybovaly, jestli by měli koncertovat u obchodního komplexu, ale dnes se mi už samy hlásí, protože ví, do čeho jdou. Je to krásné prostředí a nikdo koncerty nespojuje s prodejem ponožek. Je to zkrátka dobrá vizitka. Prostranství za obchodní galerií je krásné, ale nikdo tam nechodil. Nám se podařilo ji oživit. Letos, kdyby nepřišla korona, by nás čekal sedmý ročník. 

Jak vám nouzová opatření a covid ještě zasáhl do života a vaší práce? Co vše se změnilo, od čeho jste musel upustit?

Ovlivnil mne stejně jako mnoho jiných lidí v mnoha jiných oborech. Tím, že se pohybuji v kulturním sektoru a živí nás kulturní a firemní akce pro lidi, znamenalo to v praxi škrtnout roční obrat. A to je fakt. I když já byl na začátku velký optimista. Ještě 10. března jsme dělali pořad v Cabaret des Péchés s Adélou Elbel a Stand-up jako Brno. Ale v druhém měsíci bylo jasné, že je zle. Měli jsme rozjednané smlouvy a postupně jsme je zastavovali. Vaňkova byla jedna z prvních, protože má německé vedení a v Německu byla pravidla jasně daná. Tam bylo jasné, že festivaly nebudou. A ruší se dál. U nás se dějí nepředstavitelné věci – minulý týden zastavili festival v Ostravě. Přitom nikde se u nás po zemi neválí desetitisíce mrtvých lidí. Už vím, že roční obrat naší firmy se konat nebude. Pravidla se sice uvolnily, ale už zase vzniká panika. Brna se to zatím nedotklo, ale to může nastat zítra nebo za týden. V takovém období se špatně tvoří a pracuje. Vláda považuje ty, co plánují různé akce, za blázny. Mrzí mne to, protože z nejvyšších míst necítím žádnou podporu, nezdá se mi, že by kultuře někdo držel palce. Ocitli jsme se v nějaké hygienokracii…

Přesto se podařilo přes prázdniny Brno kulturou opět oživit…

To se podařilo a daří. Musím říct, že ve spolupráci s městem jako agentura teď stojíme za mnoha koncerty. Děje se toho dost. Jsem tomu velmi rád a v této souvislosti bych opravdu chtěl moc poděkovat městu Brnu a paní  primátorce. Ač ze strany vlády podporu necítím, naopak ji silně vnímám na lokální úrovni. Líbí se mi, jak se Brno ke kultuře staví. S městem jsme se začali scházet na přelomu dubna a května a jak se začaly rozvolňovat podmínky, tak jsme komunikovali i s různými kluby a Brno zajímalo, jak jsou na tom – a vznikl záchranný plán a existuje částka peněz, která se nějakým způsobem rozděluje a díky tomu se dá ve městě vytvořit technické zázemí a kluby si mohou
uspořádat open air programy, když přes nouzový stav nemohli. Vzniká určitá spolupráce, která umožňuje, aby se něco dělo – TIC postavilo pódium a na Moravském náměstí mohla Fléda a Sono uspořádat na začátku léta koncerty, i letos se koná festival Jakubák, Metro chystá na srpen program do vnitrobloku na Poštovské, Fléda uspořádala koncerty na Špilberku. Pravidelné koncerty na hradbách dělá i klub Eleven. Díky přispění města se tyto věci konají a bez toho by to asi nešlo. Kluby ví, že už v tom nejsou úplně samy a díky tomu, že na akci přispělo i město, tak v okamžiku, kdy by přišla zase nějaká omezení, to pro ně bude menší finanční zátěž – a hlavně je to důležitý impuls k tomu, že není marné něco dělat. Jsem rád, že u toho mohu být – s Ivanem Bařinou obvoláváme všechny kluby a domlouváme „aspoň něco“. Rodí se tak zajímavé věci a nové projekty i spolupráce, které by za normálních okolností asi nevznikly. Já jsem rád, že máme za sebou úspěšný koncert J.A.R., kdy vyšla návštěvnost, počasí i prima atmosféra – a to přesně v den, kdy zastavili kulturu v Ostravě, což se mne také bytostně dotýká. Byli jsme rádi, že se nám koncert povedl, říkali jsme si, že jsme vděční, ale vlastně by to mělo být normální. Někdo kýchne a může se vše změnit… Ale snad už nás nic tak šíleného nepotká.

Na co konkrétně se můžeme ještě v létě v ulicích Brna těšit? 

Věřím, že vše dopadne – na přelomu července a srpna nás čeká Brasil Fest, ještě se má opakovat Letokruh (Majáles), chystá se BrnoOn (Trutnoff). Klub Metro plánuje v polovině srpna dvoutýdenní festival funky a rocku ve  vnitrobloku na Poštovské, festiválek tvrdší muziky chystáme u Favoritu, dál brněnské dění oživí Maraton hudby, který se rozmělní na třicet pódií a potrvá čtyři dny od 13. do 16. srpna, svůj program chystá Kabinet Múz a závěr srpna na Moravském náměstí má patřit opět Flédě. Každý klub nebo instituce mají informace o akcích na svých webech nebo facebooku a vše zastřešuje festival Uprostřed – klubová linka. Pomáhá nám také skutečnost, že Brno patří do kreativní sítě měst UNESCO. Brno je město hudby. Kampaně k jednotlivým vystoupením ani zpočátku být nemohly, protože jsme museli dodržet maximální počet osob, a když jsme přivezli do Brna Kapitána Dema, nemohli jsme si dovolit masovou návštěvnost. Je to trošku alchymie, ale zatím se to daří. Jako agentura jsme se také kromě akcí venku vrátili se stand-upy do Cabaretu des Péchés a na 25. srpna plánujeme speciál Tomešou s Pavlem Tomešem, kde s ním dokonce budu vystupovat já jako DJ. Jsme s Pavlem spolužáci ze střední školy a vymysleli jsme si tento formát, kde on za sebe udělá stand-up a pak rozjedeme mejdan s tanečním mecheche. Brno tady a teď žije, já sám jsem asi na pěti šesti akcích týdně. Ještě jednou moc děkuji za přístup města, protože za ten jsem opravdu rád, a doufám, že vydrží.