O křeslo hejtmana za hnutí Trikolóra usiluje na jižní Moravě pedagog Pavel Nezval, který už šestnáct let vede jako ředitel Základní školu TGM v Blansku. Podle něj je budoucí prosperita společnosti svázána se vzděláním nastupující generace, proto by se chtěl i jako řadový krajský zastupitel věnovat především oblasti školství, kde by podpořil zejména učňovské obory, protože řemeslo má podle něj zlaté dno. K zálibám Pavla Nezvala patří rybaření a houbaření.
Proč jste se rozhodl kandidovat na hejtmana Jihomoravského hejtmana?
Všímám si rostoucích rizik pro naši společnost. Není to jen bezhlavé zadlužování veřejných rozpočtů, ale i zvyšující se bezpečnostní rizika. Neomarxistické ideologie usilují o naši svobodu. Ideologie politické korektnosti terorizuje slušné lidi v řadě zemí západní civilizace. Jde o zásadní politický střet. Vím, že nejsem schopen to vše zastavit či změnit. Ale chci udělat alespoň to, co mohu.
Jak vidíte své šance na zvolení?
Dobře. Naší ambicí je získat alespoň sedm procent. Věříme si, máme dobrý program a kvalitní kandidáty.
Pokud budete zvolen hejtmanem, potažmo zastupitelem Jihomoravského kraje, jaké budou Vaše priority?
Za prvé: zadáme podrobnou právní analýzu, v čem vázne příprava dálnice do Vídně a vytvoříme plán dalšího postupu kraje v této zásadní věci. Za druhé, budeme prosazovat zásadní reformu spolku pořádajícího Grand Prix. Chceme, aby stát převzal podstatnou část odpovědnosti. Za třetí, zpracujeme etický kodex, který se postaví proti působení politických neziskových organizací na krajských školách. Za čtvrté, zahájíme proces ukončení účasti kraje na multikulturalistických projektech.
Jak významné je pro Vás téma boje se suchem? Myslíte si, že byste z pozice hejtmana dokázal více pomoci zemědělcům v našem kraji? Nebo naopak, potřebují vůbec naši zemědělci podporu ze strany hejtmanství?
Nebudu otázku sucha lacině zlehčovat s poukazem na letošní deštivý rok. Je třeba zadržovat vodu v krajině přirozenými způsoby, jako jsou meze, remízky a podobně. Budeme zemědělce podporovat v provádění takových opatření.
Jak by se měl kraj podle Vás vypořádat s ekonomickými dopady koronavirové krize, když se krajům obecně zřejmě nebude dostávat peněz na případné investice a vytvoření nových pracovních míst?
Je třeba hledat úspory v obou částech rozpočtu, tedy jak v investicích, tak v provozních výdajích. Žádný zázračný recept neexistuje. Zbytné výdaje škrtnout, méně důležité omezit a v důležitých kapitolách výdaje pokud možno neomezovat.
Měl by Jihomoravský kraj investovat ještě víc peněz do zdravotnictví, tedy zejména do krajských nemocnic a do vzdělávání mladých lékařů, aby je udržel v kraji?
Chceme mít krajský motivační program pro zdravotnický personál, tedy pro lékaře a sestry, aby co nejvíce zůstávali tam, kde je potřebujeme.
Dalším důležitým tématem je doprava. Budete usilovat o zvýšení investic do budování nových a rekonstrukcí stávajících krajských komunikací? Měl by se kraj podle vás ještě víc zasadit o prosazení dostavby D52 od Pohořelic až na hranice s Rakouskem za Mikulovem?
Základními problémy silniční dopravy v kraji jsou dvě neexistující nebo nedostavěné kapacitní komunikace – dálnice do Vídně a rychlostní silnice číslo 43 v severní části kraje. Zejména dálnice D52 do Vídně, která už 24 let končí u Pohořelic, je velká ostuda. Chceme státu vytvořit silnou právní a v dobrém slova smyslu lobbistickou podporu směrem k její dostavbě.
Zmiňovaná výstavba dálnice k hranicím je už letitým politickým evergreenem, budete to Vy, kdo nebude jen slibovat a komunikaci zrealizuje? Základní fakt je, že se jedná o státní komunikaci, tedy kraj není za její dostavbu odpovědný. Nicméně, jak už jsem uvedl, kraj může státu v úsilí o dokončení D52 významně pomoci. A to je to, co chceme dělat.
Je pro vás důležitý další rozvoj sociálních služeb v Jihomoravském kraji, potažmo výstavba dalších nových domovů pro seniory?
Samozřejmě, že ano. Nicméně otázkou je, co si kraj bude moci s ohledem na očekávaný rozpočtový pokles dovolit. V prvé řadě bude nezbytné udržet provoz stávajících zařízení.
Dokážete voličům přesně říct, co byste z pozice hejtmana okamžitě změnil a naopak, co byste ponechal a považujete to za velké plus?
Na tuto otázku jsem již odpověděl, ale rád to zopakuji. Za prvé, zadáme podrobnou právní analýzu, v čem přesně vázne příprava dálnice do Vídně a vytvoříme plán dalšího postupu kraje v této zásadní věci. Za druhé, budeme prosazovat zásadní reformu spolku pořádajícího Grand Prix. Chceme, aby stát převzal podstatnou část odpovědnosti. Za třetí, zpracujeme etický kodex, který se postaví proti působení politických neziskových organizací na krajských školách. Za čtvrté, zahájíme proces ukončení účasti kraje na multikulturalistických projektech.
Jaký je váš postoj k udržení závodů mistrovství světa silničních motocyklů na automotodromu v Brně? Měl by kraj spolu s městem Brnem a státem dál investovat veřejné finanční prostředky do Grand Prix ČR i v dalších pěti letech?
Chceme Grand Prix zachovat, je to velká prestiž, ale naše konečné stanovisko můžeme říci až po jednání se státem o reformě pořádajícího subjektu, tedy o účasti státu v tomto spolku. Pro stát jakožto příjemce daňových výnosů je Grand Prix ziskový podnik. Je-li stát hlavním konzumentem finančních výnosů Velké ceny, měl by nést hlavní břemeno i na výdajové straně. To se týká jak zalistovacího poplatku, tak nákladů spojených s rekonstrukcí dráhy.
V čem se jako kandidát na hejtmana cítíte pevný v kramflecích a jaké jsou naopak vaše slabiny? Podpořila vás v rozhodnutí kandidovat rodina a přátelé?
Jsem dlouholetým ředitelem školy. Ve školství se proto vyznám. Své slabiny nepochybně mám, ale rád si je tentokrát ponechám pro sebe (úsměv). Podpořila mě rodina, přátelé i kolegové z Trikolóry.
Před zákonem jsme si všichni rovni. Tuto zásadu vyznává známý brněnský advokát Richard Novák, který v barvách Trikolóry kandiduje do Senátu v brněnském volebním obvodu číslo 60. I proto by se jako senátor chtěl podílet na prosazování zákonů a práva ve společnosti. Richard Novák je ženatý otec tří dětí a vášnivý myslivec.
Proč jste se rozhodl kandidovat na senátora?
Moje rozhodnutí vyplývá z mého života a práce a je i reakcí na spokojenost lidí s právem u nás. Jako občan Brna a advokát nechci pouze nečinně sledovat anebo pouze kritizovat na sociálních sítích poměry v našem městě. Navíc kandiduji v částech Brna, kde jsem se narodil, prožil tu mládí a žije zde téměř celá moje rodina. A nemohu se ani smířit s tím, že od roku 1989 zde nebyl postaven pořádný fotbalový a hokejový stadion. Chci v Senátu prosazovat české právo a české zákony, bránit se přílivu zákonů EU, kdy nám hrozí ztráta suverenity a práva rozhodovat ve své vlasti. Mám tedy jasnou představu, co by měl senátor udělat pro Brňáky a ne pro sebe a svou stranu.
Jak vidíte své šance na zvolení? Pokud neprojdete do 2.kola senátních voleb, kterého ze zbývajících kandidátů podpoříte?
Pokud bych nevěřil v postup do druhého kola a úspěch, nemělo by význam kandidovat. Tyto volby jsou nejen výběrem příštího senátora, ale také se ukáže, jaké mají názory a komu dají přednost mí spolurodáci. A také nechci, aby se stal Senát opozicí proti sněmovně a prezidentovi. Má samozřejmě právo na své názory, ale zdá se mi, že místo zpráv o schvalování užitečných českých zákonů slyšíme ze Senátu úplně jiné věci. A koho bych podpořil ve druhém kole? Vlastenecky smýšlející kandidáty, nikoli probruselské kandidáty, kteří se však v kampani tváří jako nejvěrnější Brňané a Moraváci. A dalším kritériem koho podpořit, je odbornost. Bohužel se stále více opakuje situace, kdy strany do Senátu posílají zasloužilé členy, pro které je Senát trafikou.
Jaké jsou Vaše volební priority? Budete podporovat zvýšení důchodů?
Volební priority jsou jasné: návrat slušnosti a morálních hodnot. Přestat mluvit o boji proti korupci, který vůbec dosud nezačal a konečně s ní něco udělat a usilovat o to, aby se lidem říkala pravda, a nikoli to, co vyprodukují PR agentury. Jsem pro zvýšení důchodů, nikoliv však jednorázové, ale zvýšit důchody na úroveň důchodců v dalších zemích EU, když do EU patříme.
Dokážete přesně popsat, co byste z pozice senátora okamžitě změnil?
Zase se dostávám k problematice výstavby stadionů za Lužánkami. Zde má sice senátor omezené možnosti, je zkrátka lepším lobbistou, ale přesto jako zvolený senátor musí pomáhat tam, kde byl zvolen. Také bych okamžitě prosazoval přijetí nového trestního řádu. Zákon, kterým se dnes řídí rozhodování policie, státních zástupců a soudů, je totiž z roku 1961 a neumožňuje se rázně bránit obhajobou proti státu, tak jak by to mělo být běžné. Proto všichni vnímáme, kolik je kolem nás nespravedlnosti a nic se s tím neděje.
Budete jako senátor podporovat zvýšení investic do oblasti sociální péče, například výstavby dalších domovů pro seniory?
Jednoznačně ano. Nejedná se pouze o domovy pro seniory, ale o zvýšení úrovně sociální péče. Strávil jsem v posledním roce kvůli úrazu 96 dnů v několika nemocnicích. Strašně moc jsem si uvědomil, jak každá práce má nejen svůj význam, ale jak těžká a odpovědná je práce lékařů a sester. A je ještě jedna oblast, které musíme věnovat více pozornosti – a to jsou hospice jak pro dospělé, tak bohužel i pro dětské pacienty. Sociální oblast a její úroveň je zrcadlem stavu naší společnosti.
V čem se jako kandidát na senátora cítíte pevný v kramflecích a co jsou naopak Vaše slabiny?
Dlouholetá praxe v právu, a to jak v trestním, občanském či rodinném, by měla být pro mě dostatečnou průpravou na výkon funkce senátora. Za ta léta strávená v advokacii považuji za samozřejmost pomáhat lidem a vím,co je nejvíc trápí a někdy i štve. A to se týká i práva a možností, jak v Senátu právě lidem pomoci. Zákony jsou tady pro lidi a je hlavní úkol senátora, aby na tohle po volbách nezapomněl. Jednoduše řečeno: chci dělat to, co dělám celý život a nemluvit o tom, pomáhat lidem. A slabiny? Mám rád dobré jídlo, což se pochopitelně odráží i na fyzičce a nadváze, takže abych vydržel, musím s touto slabinou bojovat. (úsměv)
Rozhodl jste se kvůli kandidatuře pověsit svou profesi na hřebíček? Proč a v čem bude Vaše senátorská pozice pro lidi přínosnější?
Pro advokáta je tato otázka snadná: ano, budu se v případě zvolení naplno věnovat práci senátora. Jelikož jsem v advokacii od roku 1991, chci nezištně pomáhat právní radou lidem, nedovedu si představit, že bych je poslal pryč a řekl, že jim neporadím,protože jsem senátor. Práce pro lidi mě baví a chci v ní pokračovat, jak nejlépe dovedu.
