Starosta města Kyjov a zároveň i předseda republikového Svazu měst a obcí – František Lukl (43), je lídrem STANu v nadcházejících krajských volbách. Veřejnost ho zná i z jeho půlročního působení v pozici ministra pro místní rozvoj, a to ve vládě Jiřího Rusnoka. Má plno plánů a o svém možném působení na hejtmanství má jasno, více už v našem rozhovoru.
Proč jste se rozhodl kandidovat na hejtmana Jihomoravského kraje?
Kandidaturu jsem dlouho zvažoval. Jako starosta Kyjova mám povinností více než dost. Na druhou stranu je řada věcí, které nás ve městě trápí, ale bez souhlasu či peněz kraje s nimi nepohneme. Ať jsou to krajské silnice, nebo třeba stav páteřních nemocnic, které kraj zřizuje. Hlavně proto jsem se rozhodl kandidaturu přijmout. Starostové jsou navíc skvělý tým, který nepolitikaří, nevymezuje se ideologicky a nehoní laciné PR body. Za uplynulé čtyři roky navíc kraj pomohli posunout. Naše hlavy jsou nastavené na praktická řešení problémů. Myslím, že takový racionální přístup jižní Morava potřebuje jako sůl.
Jak vidíte své šance na zvolení?
Jsem náturou optimista. Kandidátka Starostů je plná osvědčených osobností. Máme tam brněnské starosty, hodonínského Libora Střechu, kuřimského Draga Sukalovského, Míšu Trněnou ze Šlapanic, starostu Rousínova Jirku Lukáška, vyškovského místostarostu Pepu Kachlíka, senátora Mikuláše Beka a mnoho dalších. Ti všichni ukázali, že umějí zabrat a lidé jim právem důvěřují.
Pokud budete zvolen hejtmanem, potažmo zastupitelem Jihomoravského kraje, jaké budou Vaše priority?
Jižní Morava je, s ohledem na počet obyvatel a s tím související dopravní zatížení, ve srovnání s ostatními kraji tratná zhruba o miliardu korun. Většina z nás si dokáže představit, co by se za takové peníze dalo pořídit. Z pozice předsedy Svazu měst a obcí jsem pro samosprávy vybojoval spravedlivější přerozdělení veřejných financí. Teď jsem připraven vyjednat lepší podmínky i pro Jihomoravský kraj. Chceme na opravy silnic, modernizaci zdravotnictví či školství stejné peníze na hlavu, jaké dostává třeba sousední Vysočina.
Jak významné je pro Vás téma boje se suchem? Myslíte si, že byste z pozice hejtmana dokázal více pomoci zemědělcům v našem kraji? Nebo naopak, potřebují vůbec naši zemědělci podporu ze strany hejtmanství?
Sucho je pro nás téma zcela zásadní. Pokud se mu aktivně a včas nepostavíme, budeme mít na jižní Moravě brzy Saharu. A to bez přehánění. Jsem hrdý na kolegy starosty a starostky, že se sami ve svých obcích snaží hledat koncepční a efektivní opatření. Přišli jsme s projektem 1000 + 1 cesta, obnovováním polních cest na katastrech obcí, které pomáhají zadržovat vodu v krajině. O strašáku jménem Sucho jen nemluvíme, ale aktivně obnovujeme mokřady, remízky. Stačí se zajet podívat do Božic k Jirkovi Čadovi nebo do Tvarožné Lhoty k Martině Bílové, jak ohromný kus práce odvedli. Chybí ale systematická podpora vedená z kraje.
Jak by se měl kraj podle Vás vypořádat s ekonomickými dopady koronavirové krize, když se krajům obecně zřejmě nebude dostávat peněz na případné investice a vytvoření nových pracovních míst?
V první řadě je třeba konečně dotáhnout jednání v rámci rozpočtového určení daní. To by byla až miliarda navíc, která by se v této ekonomicky nestabilní době náramně hodila. Kraj ani obce by se nicméně neměly bát investovat. Jedině tak mohou pomoci české hospodářství pomoci znovu nastartovat. Úkolem státu je pak pomoci samosprávám prostřednictvím nových dotačních titulů.
Měl by Jihomoravský kraj investovat ještě víc peněz do zdravotnictví, tedy zejména do krajských nemocnic a do vzdělávání mladých lékařů, aby je udržel v kraji?
Zdravotnictví musí být prioritou pro všechny. My máme v programu pět konkrétních věcí: Zaprvé dostupnou zdravotní péči i v menších obcích. Řešení pro odlehlejší oblasti vidíme v podpoře sdružených praxí, kdy více lékařů využívá společné prostory a vybavení. Obce pak zajišťují svoz pacientů k lékaři pro ty méně mobilní, což ocení zejména senioři či rodiče s dětmi – to je druhý bod, pomoc s dopravou k lékaři, aby to pro babičky a maminky s dětmi bez vozidla nebyl celodenní výlet. Třetím podpůrným bodem je jednoznačně dostupnější paliativní péče a důstojný konec života v domácím prostředí. Čtvrtým je dosud chybějící centrum pro zdraví – kontaktní místo, kam by se občané v otázkách prevence mohli obracet a neblokovali tím přetížené lékaře. A poslední bod je odlehčení krizovým složkám ZZS. Nutně potřebujeme posílit síť lékařské pohotovostní služby.
Dalším důležitým tématem je doprava. Budete usilovat o zvýšení investic do budování nových a rekonstrukcí stávajících krajských komunikací? Měl by se kraj podle vás ještě víc zasadit o prosazení dostavby D52 od Pohořelic až na hranice s Rakouskem za Mikulovem?
Jednoznačně. Jižní Morava je nádherný kraj, avšak ne příliš komfortně dostupný. A není to jen Vámi zmiňované spojení s Rakouskem, které potřebujeme už 30 let, ale i obligátní D1, na níž doprava kolabuje až příliš často, či rychlostní silnice R43, o jejíž vybudování se dlouhodobě zasazuje kuřimský starosta Drago Sukalovský. Kvalitní infrastruktura je základem pro rozvoj našich regionů.
Zmiňovaná výstavba dálnice k hranicím je už letitým politickým evergreenem, budete to Vy, kdo nebude jen slibovat a komunikaci zrealizuje?
Tady si pochvalu zaslouží kolega Martin Maleček, který dotáhl aktualizaci Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje a díky němu už teď může Ředitelství silnic a dálnic konečně začít realizovat sliby všech vlád. My máme domácí úkol splněný. Díky Starostům.
Je pro vás důležitý další rozvoj sociálních služeb v Jihomoravském kraji, potažmo výstavba dalších nových domovů pro seniory?
Populace stárne a už dnes generace našich rodičů figuruje na čekacích listinách na umístění do domovů pro seniory a dalších sociálních zařízení. Leckdy se takové čekání protáhne na několik let. Demografická křivka se navíc zhoršuje, můžeme tedy očekávat ještě větší přetížení zařízení poskytujících sociální služby. Proto nám nezbývá než se připravit na spolufinancování výstavby i následného fungování center sociálních služeb a terénních pracovníků. A opět jsme u financí! Za stejné sociální služby dostávají naši pracovníci o tisíce korun nižší plat, než třeba v sousedním Zlínském kraji! Musíme se konečně začít vlády ptát, zda jim tato nespravedlnost vůči všem občanům jižní Moravy přijde v pořádku.
Dokážete voličům přesně říct, co byste z pozice hejtmana okamžitě změnil a naopak, co byste ponechal a považujete to za velké plus?
Zintenzivnil bych přípravu opatření vůči suchu. Jak na to, jsem už naznačil v jedné z předchozích odpovědí. Naopak bych ve stávajícím rozsahu ponechal velkorysou podporu směřující do výzkumu a inovací. Na to na jihu Moravy můžeme být právem hrdí. Aktivity Jihomoravského inovačního centra jsou skvělé a pro rozvoj regionu mimořádně přínosné, protože podporují podnikání a podnikavost, současně bych ale usiloval, aby se tyto podpůrné aktivity neomezovaly pouze na Brno a jeho okolí, ale aby jich mohly využívat i vzdálenější regiony – Hodonínsko, Břeclavsko, Znojemsko.
Jaký je váš postoj k udržení závodů mistrovství světa silničních motocyklů na automotodromu v Brně? Měl by kraj spolu s městem Brnem a státem dál investovat státní, krajské a městské peníze do Grand Prix ČR i v dalších pěti letech?
Velké ceně fandíme, ale musíme si uvědomit, že krajský rozpočet je dvakrát menší, než rozpočet města Brna. O vládním rozpočtu ani nemluvím. Pokud chceme dotovat pořádání Velké ceny, měly by se na tom primárně domlouvat Brno s vládou.
Váš kolega, stávající náměstek hejtmana Martin Maleček, nedávno přivedl krajské ZÚR k úspěšnému schválení, počítáte s ním v případě úspěchu voleb, i v následujícím období?
Martin Maleček je nesmírně pracovitý člověk. Fakt, že do zdárného konce dotáhl zásady územního rozvoje, považuji za obrovský úspěch. Územní plánování je tak opět spolu s regionálním rozvojem, dopravou a životním prostředím mezi prioritami, na které si jako Starostové troufáme, a chtěli bychom je do správy. Jsou to oblasti, kde díky zkušenostem z měst a obcí můžeme být hodně užiteční.
V čem se jako kandidát na hejtmana cítíte pevný v kramflecích a jaké jsou naopak vaše slabiny? Podpořila vás v rozhodnutí kandidovat rodina a přátelé?
Starostou Kyjova jsem 15 let, 5 let stojím v čele Svazu měst a obcí. Na obou pozicích jsem nasbíral mnoho zkušeností, které bych nyní rád využil ve prospěchu Jihomoravanů. Nebojím se dělat klíčová rozhodnutí, umím rychle a efektivně řídit svěřené úkoly. Za slabinu mého současného života považuji akutní nedostatek volného času. Většinu dne jsem nucen věnovat práci, což odnáší má rodina, především dvouletý syn Mikuláš. Bez podpory těch nejbližších bych to nezvládl.
