Nutnost nošení roušek a respirátorů a také čas, strávený u počítače, televize nebo mobilů – to vše může výrazně ovlivnit nebo zhoršit kvalitu slzného filmu na povrchu očí. Zpravodajský portál BRŇAN o tom informovala mluvčí nemocnice u sv. Anny Dana Lipovská.

Slzný film je naší fyziologickou ochrannou povrchu oka. Pokud dojde k jeho poruše, vzniká onemocnění zvané syndrom suchého oka. „Ten se projevuje mnoha různými subjektivními i objektivními příznaky. Pacienti popisují širokou škálu potíží, například pálení, řezání očí, pocit cizího tělesa, pocity tlaku v očích, mluví i o pocitu unavených očí až mírné bolesti hlavy. Často si stěžují na přítomnost bělavého lepkavého hlenu v očních koutcích nebo mezi řasami a také často popisují, že mají stále lehce zarudlé oči,“ popsala primářka Očního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Hana Došková.

Syndrom suchého oka v posledních letech trápí podstatnou část naší populace, některé odborné statistiky uvádí, že postihuje až třetinu populace. „Během pandemie se s těmito obtížemi setkáváme častěji. Roli hraje například nesprávné nošení roušek nebo respirátorů. Pokud si ochranné pomůcky nenasadíme tak, aby nám těsně doléhaly horním okrajem k nosu a kůži obličeje pod očima, dojde k tomu, že podstatná část vydechovaného vzduchu směřuje na povrch očí,“ doplnila Došková.

Ta dále doplnila, že teplý vydechovaný vzduch výrazně ovlivní rychlejší odpařování vodnaté složky obsažené v slzném filmu. Tímto dochází k většímu narušení soudržnosti slzného filmu a rychlejšímu vzniku potíží, souvisejících se syndromem suchých očí.

„Já mám problémy už delší dobu. Nosím brýle a je pravda, že roušku asi špatně nasazuji, mě se brýle prostě pořád mlží,“ popsal důchodce Antonín Š. Podobně jako on, má problémy s dobře nasazenou rouškou nebo respirátorem, mnoho dalších lidí. „U mě je to jako na houpačce, buď mi slzí oči anebo nemůžu dýchat. Prostě je to peklo, ale musíme to vydržet,“ řekla paní Draha z brněnských Židenic.

Primářka také upozorňuje na další okolnosti, které v současné době hrají důležitou roli v kvalitě slzného filmu, jde o častější a delší práci s počítačem. „Pokud dlouhodobě a intenzivně pracujeme na počítači, tak se zákonitě více soustředíme na psaný nebo čtený text. Aniž bychom si to uvědomili, snižujeme frekvenci mrkání. Tím rychleji dochází k narušení celistvosti slzného filmu. Navíc současně více zapojujeme „zaostřovací mechanismus oka“ na jednu vzdálenost. I tato okolnost může vést k pocitu únavy a bolesti očí,“ řekla Došková.

Lékařka doporučuje při problémech vyšetření očním lékařem, protože poruchy slzného filmu mohou být spojeny i s jinými očními nebo celkovými chorobami. „Pokud něco takového lékař vyloučí, jsou první volbou léčby kapky na bázi umělých slz. Já doporučuji ty s obsahem tukové složky a hlavně bez konzervačních přípravků. Také je dobré dodržovat pravidla oční hygieny, například v USA mají pravidlo 20-20-20. Po každých 20 minutách práce na počítači se máme alespoň na 20 sekund podívat do vzdálenosti alespoň 20 stop – tedy u nás 6,5 metrů,“ uzavřela Došková a s úsměvem dodala: „Pacienti se mě často ptají, jestli se jim oči mohou díváním se na televizi nebo počítač „zkazit“. Vždycky jim odpovídám, že oči nejsou játrová paštika, která se v teple po delší době zkazí. O oči musíme pečovat stejně jako o další části našeho těla.“